17 C 350/2022-32 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 255 Kč a 6 760 Kč s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 neměl v období od 4. 5. 2020 do 7. 9. 2020 a od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Žalobkyně tyto údaje zjistila z centrálního registru vozidel, a to zákonným postupem podle § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud jde o výši žalované částky, žalobkyně uvedla, že se skládá ze základu příspěvku v částce 8 255 Kč za prvé období a 6 760 Kč za druhé období (denní sazba příspěvku 65 Kč vynásobená počtem 27 dny, resp. 104 dny nepojištěného období) a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč v každém z těchto případů v podobě poplatku spojeného s vymáháním pohledávky podle § 4 odst. 4 téhož zákona. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku a jeho splatnost nastala dne 5. 11. 2020 a 9. 12. 2021. 2 Žalovaný proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal odpor, ve kterém uvedl toliko, že odpor je blanketní a ve věci se vyjádří při jednání. V souladu s § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) byl žalovaný vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, jinak bude o žalobě rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Tato výzva soudu zůstala již bez jeho reakce. 3 Podle ust. § 114b odst. 1, 2 a 4 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. K podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení podle odst. 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. 4 Podle ust. § 153a odst. 1, 3 a 4 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 5 Jelikož žalovaný nereagoval kvalifikovaně na usnesení vydané podle shora citovaného ust. § 114b o. s. ř., rozhodl soud rozsudkem pro uznání, a to bez jednání. S ohledem k fikci uznání žalovaného nároku soud vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, z nichž učinil závěr, že žalovaný v označených obdobích provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 3 odst. 2 a § 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla 65 Kč denně, tedy 8 255 Kč za 127 dní a 6 760 Kč za 104 dní a dále mu vznikla i povinnost zaplatit 2 x 300 Kč jako náklady na uplatnění, na jejichž zaplacení má žalobkyně nárok podle § 2a téže vyhlášky. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni nejen tento zákonný příspěvek, ale i požadované náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, na jejichž zaplacení má žalobkyně nárok podle § 2a téže vyhlášky. Žalobě bylo vyhověno též v části týkající se příslušenství dlužné částky, neboť žalovaný se nezaplacením zákonného příspěvku a odpovídajících nákladů ve stanovené lhůtě dostal do prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.