17 C 381/2022-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím a se smluvní pokutou 2 784 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 6. 2021 společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právními předchůdci žalobkyně 16 000 Kč do 14. 7. 2021. Žalovaný si svou povinnost nesplnil řádně a včas, a tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni dne 8. 12. 2021 a celková pohledávka činila 18 934 Kč, byla tvořena jistinou 16 000 Kč, smluvní pokutou 2 784 Kč a neuhrazenými paušálními náklady na upomínání ve výši 150 Kč z titulu 3 upomínacích dopisů po 50 Kč a účelně vynaloženými náklady 434 Kč, a to za odchozí dopis v částce 39 Kč, za odchozí dopis doporučený 50 Kč, za odchozí telefonický hovor 72 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč. Částka 2 784 Kč představuje smluvní pokutu 0,1 % denně od 15. 7. 2021 do 5. 1. 2022 z částky 16 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 14. 6. 2021 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 16 000 Kč a ten se ji zavázal vrátit do 30 dnů, tedy 14. 7. 2021. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jeho závazku si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a protože žalovaný i přes výzvu žalobkyně nic neuhradil, žalobkyně nárokuje smluvní pokutu z částky 16 000 Kč od 15. 7. 2021 do 5. 1. 2022. Strany si sjednaly ve smlouvě také poplatek za upomínání 50 Kč, žalobkyně uplatňuje tři upomínky. Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a dále za odchozí dopis 30 Kč, za odchozí dopis doporučený 50 Kč a za odchozí telefonický hovor 72 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být sjednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany platně uzavřely smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2395 OZ, na základě které vznikla žalovanému povinnost žalobkyni vrátit zapůjčenou částku 16 000 Kč, kterou však nesplnil. Ve smlouvě se dohodly na tom, že zapůjčená částka má splatnost 30 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný dluh ani sjednané poplatky neuhradil. Strany se platně dohodly i na utvrzení dluhu formou smluvní pokuty podle § 2048 OZ, kterou žalobkyně po žalovaném požadovala z částky 16 000 Kč ode dne prodlení, tedy od 15. 7. 2021 do 5. 1. 2022 v částce 2 784 Kč. I dohodu na poplatku za upomínání lze hodnotit jako platné ujednání o smluvní pokutě. Paušální částku 217 Kč za osobní návštěvu, stejně tak jako další částky za předžalobní komunikaci s žalovaným, lze považovat za náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud považoval za přiměřené a nepřetěžoval dokazování nutností prokázat přesně vynaložené náklady, jelikož v souladu s § 136 o.s.ř. lze i volnou úvahou dojít k závěru, že náklady, které je třeba vynaložit se zajištěním osoby, která se před podáním žaloby snažila osobně uplatnit nárok žalobkyně, může dosáhnout této částky. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému, aby dlužnou částku uhradil, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně částečně od 15. 7. 2021 do 5. 1. 2022 kapitalizovala, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 434 Kč Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, celkem 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.