17 C 45/2023-71 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částek tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 29. 1. 2018 smlouvu o půjčce, na jejímž základě banka poskytla žalované 100 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Protože žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, banka pohledávku žalované zesplatnila ke dni 29. 8. 2019 v souladu s ustanoveními 7.1 a 2 produktových podmínek, a uplatnila zároveň i své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka 101 158,33 Kč a skládala se z jistiny 85 790,29 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ke dni 29. 8. 2019 ve výši 5 896,87 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny ke dni 29. 8. 2019 ve výši 65,41 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 9 155,76 Kč. Dne 13. 1. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovanou dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka za žalovanou vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, v níž žalovaná co do důvodu a výše uznala svůj dluh vůči žalobkyni a zavázala se jej hradit ve stanovených splátkách. Součástí dohody bylo i ustanovení o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné částky pro případ, že žalovaná nebude řádně hradit sjednané splátky. Jelikož žalovaná svůj dluh nehradila, přistoupila žalobkyně v uplatnění nároku v nalézacím řízení, a to včetně smluvní pokuty ve výši 53 361,56 Kč za období od 26. 2. 2021, tj. ode dne následujícího po dni prodlení žalované, do 9. 11. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 29. 1. 2018 se společností [právnická osoba] rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, a téhož dne podepsala i návrh na uzavření smlouvy o půjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, jejímž předmětem měla být půjčka 100 000 Kč s úrokem 19,90 % ročně, která měla být splacena v 67 měsíčních splátkách po 2 484 Kč, přičemž splátka na půjčku měla činit 2 634 Kč a poplatek za pojištění 150 Kč měsíčně. Žalovaná stvrdila, že přijímá ustanovení všeobecných obchodních podmínek a produktových obchodních podmínek banky, stejně tak jako sazebník. [příjmení] návrh na uzavření smlouvy o půjčce akceptovala dne 29. 1. 2018 s tím, že první splátka bude splatná 25. 2. 2018. Strany si sjednaly poplatek 499 Kč za poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky v sazebníku banky, který by součástí smluvních ujednání. V bodu 7.2 produktových podmínek se žalovaná s bankou dohodla na tom, že banka bude oprávněna prohlásit půjčku a veškeré nesplatné pohledávky z půjčky za okamžitě splatné a bude moci požadovat od žalované smluvní pokutu ve výši až 0,1 % denně v případě porušení smlouvy ze strany žalované. [příjmení] vyzvala žalovanou dopisem ze dne 29. 8. 2019 k okamžitému splacení závazků kvůli dlouhodobému nesplácení finančních závazků a vyzvala žalovanou, aby uhradila jistinu 85 790,26 Kč, úrok 5 896,87 Kč, úrok z prodlení 65,41 Kč a poplatky 1 091,47 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou ze dne 17. 6. 2020 žalobkyni. Dne 13. 1. 2021 uzavřely žalobkyně a žalovaná dohodu, v níž žalovaná uznala dluh co do důvodu i výše (sestávající z jistiny ve výši 85 790,29 Kč, úroku ve výši 5 896,87 Kč, úroku z prodlení ve výši 7 030, 04 Kč a smluvních pokut ve výši 9 271,17 Kč) a tento dluh se zavázala splácet formou měsíčních splátek ve výši alespoň 1 881 Kč. Žalobkyně se na druhou stranu zavázala, že pokud bude žalovaná dluh řádně splácet, nebude svou pohledávku vymáhat v nalézacím a následně exekučním řízení. V případě, že žalovaná neuhradí byť v jediném případě splátku svého dluhu, tento závazek žalobkyně zaniká. Strany si rovněž sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ, kdy žalovaná neprovede řádně platbu měsíční splátky. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o půjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být jednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Dle § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 a násl. OZ a platně si sjednali úroky z půjčené částky v souladu s § 2392 odst. 1 věty prvé OZ. Ve smlouvě se dohodli na tom, že poruší-li žalovaná mimo jiné i povinnost splácet půjčku, je věřitel oprávněn závazky ze smlouvy zesplatnit. Jelikož žalovaná nesplácela svůj závazek, banka platně v souladu se smlouvou zesplatnila dluh žalované a vyzvala jí, aby zbytek nesplacené zápůjčky uhradila. Strany se platně dohodly i na utvrzení dluhu formou smluvní pokuty, kterou žalobkyně po žalované požadovala v částce 53 361,56 Kč. Platně si ujednaly i poplatkovou povinnost v případě zaslání upomínky žalované v částce 499 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která se žalovanou uzavřela dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, v jejímž rámci žalovaná dluh co do důvodu i výše uznala a zavázala se jej hradit formou měsíčních splátek, a to pod hrozbou sankce v podobě smluvní pokuty a vymáhání pohledávky v nalézacím řízení v případě nezaplacení kterékoliv ze splátek. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalované, aby dlužnou částku uhradila, a to spolu se smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokutou ve výši 53 361,56 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 7 300 Kč (kvalifikovaná výzva, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 11 odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 6 181 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.