17 C 48/2023-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 286 284,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 063,31 Kč od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 93 294 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 80 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu se sjednanými úroky v částce 74 584 Kč v 72 měsíčních splátkách po 2 147 Kč Celkem tak měl zaplatit 154 584 Kč. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum] Celkem žalovaný na úvěr uhradil 3 461 Kč. Žalobkyně ve dnech [datum] a [datum] zaslala žalovanému písemnou upomínku, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky a zároveň k úhradě smluvními stranami dohodnutého poplatku za zaslání upomínky ve výši 300 Kč, respektive 500 Kč Ani po zaslání písemných upomínek však žalovaný dlužnou splátku neuhradil, pročež žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 286 454,39 Kč. Tato částka sestává z jistiny ve výši 79 508,87 Kč, úroků ve výši 72 928 Kč, doplňkové služby podpora – odklad ve výši 18 602 Kč, doplňkové služby podpora – nemoc ve výši 37 346 Kč, doplňkové služby podpora – práce ve výši 37 346 Kč, nákladů na upomínání ve výši 800 Kč, smluvních úroků z prodlení ve výši 169,08 Kč a smluvní pokuty ve výši 39 754,44 Kč. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, v níž jej vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se nedostavil. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru s částkou úvěru 80 000 Kč s tím, že žalovanému byla na účet vyplacena částka 65 500 Kč a částka 14 500 Kč byla započtena na náklady žalobkyně na vyřízení úvěru. Strany si sjednaly úrok ve výši 24,84 % ročně, žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkově úrok ve výši 74 584 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr formou 72 měsíčních splátek po 2 147 Kč, splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše v částce 200 000 Kč. Pod čl. V. bodem 5.4. a 5.5. smlouvy si strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek zašle žalobkyně první písemnou upomínku k úhradě, zpoplatněnou částkou 300 Kč, a následně druhou upomínku, zpoplatněnou částkou 500 Kč, a pokud žalovaný po těchto dvou upomínkách celou dlužnou částku nezaplatí, je žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění jistiny úvěru. V čl. VII. si strany sjednaly doplňkové služby„ podpora", umožňující žalovanému odklad splátek či přerušení splácení za splnění předem stanovených podmínek, přičemž cena této služby v částce 94 608 Kč byla stanovena v příloze smlouvy [číslo] žalovaný se jí zavázal hradit formou měsíčních splátek po 1 314 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve lhůtě do [datum]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 6. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 62 093 Kč, která představuje dlužnou jistinu po zohlednění plateb žalovaného. V prvé řadě je třeba poukázat na skutečnost, že přestože jistinu představovala dle smlouvy částka 80 000 Kč, reálně bylo žalovanému poskytnuto pouze 65 500 Kč, zbývajících 14 500 Kč, které žalobkyně ve smlouvě označila jako náklady za vyřízení úvěru, proto soud posoudil jako příslušenství úvěru, a tedy součást úroku. Co se týče služby„ podpora“, zde dospěl soud k závěru, že obsahově se opět jedná o úrok úvěru, neboť poskytnutí možnosti odložit splátky úvěrů není možné považovat za zvláštní službu. Tato možnost pouze vyjadřuje míru rizikovosti úvěru, což se vždy projevuje právě výší úroku. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný neuzavřel s žalobkyní platně úvěrovou smlouvu v souladu s § 2395 a násl. OZ, jelikož ujednání o službě „podpora“, stejně jako ujednání o poplatcích za vyřízení úvěru je třeba vnímat jako ujednání o odměně za poskytnuté peněžní prostředky, a takováto ujednání tak plní formu úroku a úrok v celkové výši 47 % ročně je třeba vnímat jako úrok nemravný a tím pádem i neplatný ve smyslu § 580 OZ, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ, jelikož takovýto úrok podstatně převyšuje průměrné úrokové sazby pro domácnosti zjištěné ze statistických údajů [obec] národní banky za srpen roku 2022, které činí 9,61 %. Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž nemůže být taková smlouva shledána platnou ve smyslu § 576 OZ a contrario. Žalobkyni se nicméně podařilo prokázat, že žalovanému poskytla plnění ve výši 65 500 Kč, čímž došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. OZ, které je povinen žalobkyni vydat. 9. Žalobě tak bylo vyhověno pouze v té části, která představuje nesplacenou jistinu 62 093 Kč po zohlednění plateb žalovaného ve výši 3 461 Kč, a to včetně úroku z prodlení z této části jistiny od [datum], tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené žalovanému v písemné výzvě. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy soud zamítl žalobu v částce 183 636,87 Kč, představující smluvní úrok, smluvní pokutu označenou jako náklady na zaslání písemných upomínek ve výši 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 39 754,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 970,31 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 93 294 Kč od [datum] do zaplacení. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly a procesní neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch. 12. Předmětem řízení byla jistina ve výši 65 008,87 Kč a smluvní pokuty ve výši 39 754,44 Kč a 800 Kč. Zbytek žalovaného nároku byl tvořen příslušenstvím, které se nezpoplatňuje. Poplatková povinnost žalobkyně tak činila pouze 5 279 Kč. Jelikož příslušenství ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a contrario se nezpoplatňuje. Jelikož žalobkyně zaplatila na soudním poplatku více, než činila její poplatková povinnost, bylo výrokem IV. rozhodnuto o vrácení přeplatku na soudním poplatku v souladu s § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, a to v částce 6 173 Kč po právní moci výroku IV. tohoto rozsudku.