21 C 227/2023-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 850 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně či poskytovatel úvěru), dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění ze dne [datum], na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 30 521 Kč spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronickou formou prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně, žalovaný svůj souhlas vyjádřil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 0,1 Kč na účet poskytovatele úvěru. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně požadovala v rámci příslušenství pohledávky i náhradu nákladů účelně vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 46 Kč, tyto náklady přitom žalobkyni měly vzniknout odesláním dopisu ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně na výzvu soudu žalobu tak, že uvedla, právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty formou bezhotovostního převodu finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Následně byla smlouva o úvěru [číslo] měněna dodatky, a to ze dne [datum], na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 4 000 Kč, ze dne [datum], na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 2 500 Kč ze dne [datum], na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 1 500 Kč, ze dne [datum], na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum], na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] (další 1celkem dva dodatky), na základě těchto dodatků byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 1 500 Kč a 1 700 Kč, ze dne [datum] (celkem tři dodatky), na základě těchto byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 1 200 Kč, 1 000 Kč a 600 Kč, ze dne [datum], na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] (celkem dva dodatky), na základě těchto dodatků byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 500 Kč a 1 500 Kč a ze dne ze dne [datum], na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 2 000 Kč Celkem tak žalovaný obdržel od poskytovatele úvěru částku 25 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že verifikační platba byla provedena toliko dne [datum], čímž byl dokončen proces uzavření již dříve sjednané smlouvy o úvěru a pokud žalovaný opětovně zažádal o úvěr, nebylo nutné realizovat verifikační platbu opakovaně. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo k částečnému zpětvzetí žaloby řízení, co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 621 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 850 Kč, zastaveno. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 5. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, soud proto jeho souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a žalobkyní předložených listinných důkazů. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] se podává, že poskytovatel úvěru se zavázal poskytnout žalovanému na bankovní účet finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 279,83 % ročně, RPSN mělo činit 1 141,2 %, celý úvěr měl být splacen do 30 dnů. Ze doplňku smlouvy o úvěru shodného číslo ze dne [datum] bylo prokázáno, že touto se měl poskytoval úvěru zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky v úhrnné výši 25 000 Kč. Úrok byl sjednán na 268,69 % ročně, RPSN ve výši 2 484,6 %, splatnost opět měla činit 30 dní. Obě smlouvy (resp. dodatek) byl podepsán zadáním kódu, který byl zaslán na telefonní číslo [tel. číslo], přičemž soud ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že toto je evidováno na jméno [jméno] [příjmení]. 7. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], ze dne [datum] má soud za prokázané, že tento den byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] převedena částka 0,01 Kč. Ze zprávy banky [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za potvrzené, že majitelem uvedeného bankovního účtu byl žalovaný. Z téže zprávy soud ve spojení s výpisy z účtu poskytovatele úvěru zjistil, že žalovaný postupně obdržel na jeho bankovní účet dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 2 500 Kč, dne [datum] částky 1 500 Kč a 2 000 Kč, dne [datum] částky 1 000 Kč, 1 500 Kč a 1 700 Kč, dne [datum] částky 1 200 Kč, 1 000 Kč a 600 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částky 500 Kč a 1 500 Kč a dne [datum] částky 1 500 Kč a 2 000 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z dopisu ze dne [datum] a podacího archu k tomuto má soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovaného o změně v osobě věřitele a současně jej vyzvala k úhradě dlužné částky do [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu k této soud zjistil, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k dobrovolnému splnění svého dluhu. 9. Z tvrzení žalobkyně, za situace kdy žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, vzal soud za prokázané, že žalovaný dosud neuhradil ničeho. 10. Další důkazy pro nadbytečnost prováděny nebyly. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po zhodnocení dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, byť z jiného než žalobkyní tvrzeného důvodu, neboť soud shledal danou úvěrovou smlouvu ve znění všech jejích dodatků za absolutně neplatnou pro zcela zjevný rozpor s dobrými mravy. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny v celkové výši 25 000 Kč uhradit úrok ve výši 268,69 % ročně. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností do 1 roku poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období (rok 2022), kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila 10,63 % ročně. Soudu je známo, že úvěry s dobou splatnosti v rozmezí několika málo měsíců či dokonce dnů, jsou hodnoceny jako vysoce rizikové a současné judikatorní závěry dospívají k závěru, že v případě těchto úvěrů lze toto riziko vyvážit zvýšeným úrokem nad rámec výše uvedeného. Soud v daném případě ovšem nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto extrémně vysokou sazbu úroků v da