21 C 82/2023-46 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 8 251 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh je odůvodněn tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, www. [webová adresa]. Na základě takto uzavřeném úvěrové smlouvy byla žalovanému žalobkyní poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, a to dne [datum], a to na jím sdělený účet č. [bankovní účet] (z tohoto také přišla verifikační platba ve výši 1 Kč, k ověření totožnosti žalovaného). Doba splatnosti úvěru byla mezi stranami ujednána na dobu 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Strany si ve smlouvě dále ujednaly poplatek za expres výplatu úvěru ve výši 199Kč, dále pak měsíční poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč (ten umožňuje odložit splatnost úvěru v případě nečekané životní události a je hrazen po celou dobu trvání čerpání úvěru) a dále poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně opětovně hrazený po celou dobu čerpání úvěru. Splatnost úvěru nastala k [datum]. Žalovaný za dobu čerpání úvěru uhradil částku 1 000Kč. Protože žalovaný neuhradil ve lhůtě splatnosti celý dluh, ale pouze jeho část, vznikl podle podané žaloby žalobkyni nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a dále na smluvní pokutu vypočtenou jako 3% z nesplacené jistiny tedy částku 240Kč. Žalovaná částka se tak skládá z neuhrazené jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99Kč, poplatku za SMS servis v celkové výši 49 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 400Kč a smluvní pokuty v celkové výši 240Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. K výzvě soudu žalobkyně svým podáním ze dne [datum] doplnila žalobu o tvrzení týkající se splnění povinnosti uložené žalobkyni podle § 86, z. [číslo] o spotřebitelském úvěru, posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ke svému vyjádření připojila žalobkyně listinné důkazy prokazující reálné poskytnutí úvěru žalovanému a dále výstupy z posuzování úvěruschopnosti žalovaného. 4. Podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 5. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající právní úpravě jednak zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jednak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byla žalobkyní žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč splatná spolu s ujednaným úrokem ve lhůtě 30 dnů. Úvěr byl úročen RPSN ve výši 48,3% ročně. Tato úroková sazba je sice vyšší, než je úroková sazba, za kterou v roce 2022 obvykle poskytovaly banky neúčelové spotřebitelské úvěry, ale s ohledem na velmi krátkou dobu splatnosti úvěru v trvání 30 dnů se soudu nejeví takto sjednaný úrok jako naplněním důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu § 588 občanského zákoníku. V úvahu by zde připadalo posouzení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru jako neplatnosti relativní, tedy k návrhu žalovaného. Protože však žalovaný na jakoukoli procesní obranu rezignoval a současně žalobkyně ani nečiní úrok předmětem žaloby, považuje soud smlouvu za platnou. Ze smlouvy vyplývají i nároky na úhradu plateb za služby žalobkyně popsané v podané žalobě, nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením úvěru, jejichž výše není sjednána v rozporu s § 122, z.č. 257/2016 Sb., stejně tak tomu je u smluvní pokuty. 6. Soud dále zkoumal, zda žalovaná splnila řádně povinnost uloženou jí § 86, z.č. 257/2016 Sb. a posoudila úvěruchopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně podrobně vysvětlila svůj postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitelů. Soud má za to, že využití statistického modelu, ve kterém jsou promítnuty informace od konkrétního žadatele o úvěr, je postup, který splňuje požadavky kladené na poskytovatele spotřebitelského úvěru zákonem. Skutečnost, že v projednávané věci byl statistický model zpracován, byla prokázána Potvrzením o prověření ověření bonity klienta. 7. Po provedení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán v celém jeho rozsahu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku představující jistinu úvěru, poplatky s poskytnutím úvěru spojené, k jejichž úhradě se žalovaný smluvně zavázal, účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalovaného a smluvní pokuty. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu a má tedy vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 489 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena taktéž ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.