25 C 112/2023-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako cestující využila bez platné jízdenky dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba] (vlak [číslo] směr [obec]). Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému v částce 1 000 Kč a jízdné 85 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena od společnosti [právnická osoba] žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které korespondují se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Z potvrzení o nedodržení SPPO ve spojení s oznámením o závadách vyplývá, že žalovaná, jako cestující vlakem (prostředkem provozovaným [právnická osoba]) cestovala výše uvedeného dne bez platného jízdního dokladu ve vlaku [číslo] ([obec] – [obec] hl.n. - [obec]) a nemohla zaplatit jízdné ani stanovenou přirážku, kdy se dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, neprokázala platným jízdním dokladem, ani nezaplatila jízdné z nástupní do cílové stanice, čímž jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli jízdné a přirážku k jízdnému, která byla stanovena v tarifu původního věřitele a nepřekračovala výši stanovenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Žalobkyně (do [datum] pod obchodní firmou [právnická osoba]) se stala v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. věřitelem pohledávky na základě oznámení této skutečnosti postupitele, který k tomuto úkonu zmocnil právního zástupce žalobkyně. Soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. 33 Cdo 2969/2011, dle něhož není-li prokázáno, že postupitel postoupení pohledávky dlužníku oznámil, ani že postupník postoupení pohledávky dlužníku prokázal, je povinností soudu zabývat se otázkou platnosti postupní smlouvy. Pokud postupitel splnil notifikační povinnost vyplývající z ustanovení § 1882 odst. 1 o.z., dlužník nemá vůči postupníkovi ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Vedle dlužné jistiny má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka, dodejka). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila. 4. Soud s ohledem na výše zjištěné skutečnosti posoudil nárok žalobkyně s přihlédnutím k ust. § 2550 a násl. o.z. jako důvodný, neboť žalovaná tím, že využila ke své přepravě dopravní prostředek právního předchůdce žalobkyně, konkludentně uzavřela smlouvu o přepravě ve smyslu výše citovaného ust. § 2550 a násl. o.z., její povinností je zaplatit jízdné upravené v přepravním řádu původního věřitele a dále za porušení své povinnosti i přirážku stanovenou v přepravním řádu původního věřitele, jež nepřevyšuje výši určenou v ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonnou třídenní. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k úhradě) á 200 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.