25 C 160/2023-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že kontrolou pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., následkem čehož žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody v souladu s ust. § 13 až § 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., resp. ust. § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. Dne [datum] při kontrole techniků bylo zjištěno, že žalovaný provádí na uvedené adrese neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Smlouva na dodávku elektřiny byla ukončena dne [datum], zjištěný stav na měřidle při kontrole techniky byl ve VT 64 172 kWh a v NT 28 756 kWh. Dne [datum] byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba] zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy, stav elektroměru při demontáži činil VT 65 166 kWh a v NT 28 813 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru činila 233 dnů. O zpracování údajů z kontroly a vyčíslení škody byl žalovaný seznámen dopisem ze dne [datum]. Výpočet vzniku škody za neoprávněný odběr elektřiny byl stanoven na základě množství odebrané elektřiny. Žalobkyně jej vypočetla částkou 6 681,04 Kč (podrobný výpočet viz žaloba). Rozdíl v platbách činil částku 1 276,43 Kč Vedle toho žalobkyně nárokovala zaplacení i náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru v částce 11 418,77 Kč, jež byly vypočítány dle vyhlášky. Celkovou částku 19 516,24 Kč (6 821,04 + 1 276,43 + 11 418,77) žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo], jež byla splatná dne [datum]. Žalovanému, kterému byla faktura doručena, na ni nikterak nereagoval, dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně požadovala rovněž přiznání úroků z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z protokolu o kontrole odběrného místa [ulice] [spisová značka], [obec] ze dne [datum] vyplývá, že v návaznosti na ukončení smlouvy na dodávku elektřiny byl téhož dne demontován nepřístupný elektroměr [číslo]. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa je patrné, že ke dni demontáže elektroměru ([datum]) byl zjištěn neoprávněný odběr měřícím zařízení se stavy kWh – T1 65 166 a T2 28 813. Dopisem ze dne [datum] byl žalovanému oznámen neoprávněný odběr elektřiny na výše označeném odběrném místě a vypočtena výše náhrady škody (19 516,24 Kč). Daná částka vyplývá z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr, kde je obsažen podrobný výpočet, který byl schválen dne [datum] (výpočet náhrady za neoprávněný odběr). Fakturou ze dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 19 516,24 Kč jako náhradu škody za neoprávněný odběr v daném odběrném místě, sestávající se z náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 5 607,48 Kč, stálého měsíčního platu za příkon v částce 1 054,90 Kč, nákladů zjišťování neoprávněného odběru ve výši 9 437 Kč, dani z elektřiny v částce 29,74 Kč, vše navýšené o 21 % DPH v částce 3 387,12 Kč. Tato faktura byla splatná dne [datum]. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení [právnická osoba] čestně prohlásila, že částka 11 418,77 Kč, představující prokazatelné nezbytně nutně vynaložené náklady společnosti [právnická osoba] na zjištění neoprávněného odběru byla žalobkyní dne [datum] uhrazena na základě faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum] Ani přes upomínky žalobkyně ze dne [datum] a [datum] (upomínka a předžalobní upomínka z uvedených dnů včetně vrácené závady v doručení) nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaný žalobkyni dlužnou částku zaplatil. 4. Podle § 9 odst. 1, 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny. 5. Vztah mezi účastníky soud právně posoudil s přihlédnutím k § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a podle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“), především § 2909 a § 2910 o.z. a rovněž v souladu s výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1, 12 vyhlášky, neboť bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii. Svým postupem zapříčinil vznik škody na straně provozovatele distribuční soustavy (žalobkyně). Odpovědnost za tuto škodu, která se sestávala z částky za neoprávněný odběr elektřiny stanovené žalobkyní, dále z částky za stálý měsíční plat za příkon, nákladů zjišťování neoprávněného odběru i daně z elektřiny (podrobně viz výše), řeší výše citované ustanovení § 9 odst. 1, 12 vyhlášky a rovněž § 2909 a § 2910 o.z., přičemž žalovaný je povinen tuto škodu, jež mu byla vyúčtována fakturou ze dne 25. 11. 2022, nahradit. Výše škody za neoprávněný odběr byla vypočtena celkem částkou 19 516,24 Kč (5 607,48 Kč + 1 054,90 Kč + 9 437 Kč + 29,74 Kč + 3 387,12 Kč). Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně i právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši, která je stanovena § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě z dlužné částky od počátku prodlení s úhradou výše specifikované faktury, kterou došlo k vyúčtování vypočtené náhrady škody, do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 a ust. § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají pouze ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z náhrady hotových výdajů žalobkyně v paušální výši ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony (sepis žaloby a předžalobní upomínka) po 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 400 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.