28 C 151/2022-35 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 39 731,78 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], jakožto původní věřitel, uzavřel dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], kdy na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na tuto společnost. Společnost FINDIFO následně uzavřela dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní vč. pohledávky, jejíž uhrazení na základě žaloby žalobkyně požaduje. Žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] uzavřela dne 30. 3. 2018 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, a to za pomoci prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal věřiteli úvěr vč. úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5% měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku 56 360 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a mu doručovanými splácet. Žalovaný se však dostal do prodlení, když uhradil toliko 42 218 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny, a to od 8. 5. 2019 a dále nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5% měsíčně od 24. 3. 2019 a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Podáním doručeným soudu dne 3. 7. 2022 k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že z důvodu nedostatku podkladů týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalovaného mění žalobu tak, že požaduje pouze částku 8 142 Kč, jakožto rozdíl mezi poskytnutou jistinou zápůjčky a úhradami žalovaného, tedy k plnění poskytnuté bezprávního důvodu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 2. 5. 2019 do zaplacení. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 10. 2022 č. j. 28 C 151/2022-27 soud řízení co do částky 31 589,78 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 058, 16 Kč zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 11. 2022. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, kdy tyto skutečnosti vyplynuly z listiny označené jako Loan application info, standardních informací o spotřebitelském úvěru, smlouvy o revolvingovém úvěru, výpisu z účtu původního věřitele, výpisy z účtů – platebních informací ve vztahu k žalované, z kopie občanského průkazu, smluv o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky včetně podacího lístku. 6. V daném případě soud dospěl k závěru, že na předmětnou smlouvu je nutné hledět jako na smlouvu neplatnou, neboť není zřejmé, zda a jakým způsobem původní věřitel ověřil a posoudil úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že žádnými důkazy ohledně prokázání zjišťování úvěruschopnosti nedisponuje a v souvislosti s tím vzala žalobu částečně zpět. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 soud při absenci tvrzení a důkazů na straně žalobkyně vycházel z toho, že původní věřitel uvedenou povinnost nesplnil a na smlouvu o úvěru tak dopadá sankce absolutní neplatnosti. Z tohoto důvodu soud nárok žalobkyně vyhodnotil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, když žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky ve výši 56 360 Kč byly žalovanému skutečně poskytnuty. Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Současně soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které nebylo ze strany žalovaného nijak rozporováno, že žalovaný uhradil toliko částku 48 218 Kč. Soud tedy požadavek žalobkyně na zaplacení částky 8 142 Kč shledal jako důvodným. Co se týče zákonného příslušenství, soud počátek prodlení určil ode dne 20. 5. 2020, když z předložených listinných důkazů vyplynulo, že poprvé byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.5.2020 včetně dokladu o odeslání, kdy z dodejky České pošty s.p. bylo zjištěno, že tato byla dána k přepravě téhož dne. V souladu s ustanovením § 571 občanského zákoníku, pak výzva byla žalovanému doručena dne 12. 5. 2020 a nejpozději sedmý den měl žalovaný plnit, tedy do 19. 5. 2020. Pokud tak neučinil, dostal se od 20. 5. 2020 do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). Ve zbývající části týkající se zákonných úroků z prodlení jdoucích od 1.5.2019 do 19.5.2020 soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 7. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když s ohledem na to, že procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly žádné náklady, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náklady nepřiznal. 8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.