28 C 287/2023-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 8. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 26 580,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 26. 8. 2022 smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] přičemž se jednalo o neúčelový, nezajištěný kontokorentní úvěr v rámci produktu Firemní kontokorent startovací ve výši původního limitu ve výši 20 000 Kč. Limit byl nastaven na běžném účtu žalované, splatnost úvěru byla sjednána na konečný termín splatnosti 25. 8. 2023. Zároveň s tímto bylo stanoveno, že dojde-li k porušení povinnosti žalované, je žalobkyně oprávněna jednostranně ukončit oprávnění žalované čerpat limit kontokorentu a prohlásit kontokorent včetně všech poplatků za splatný. Úroková sazba byla stanovena ve výši 17,90 % ročně, přičemž bylo stanoveno, že banka může jednostranně rozhodnout o změně úrokové sazby. Pro případ prodlení byla jistina po splatnosti úročena, vedle smluvního úroku z prodlení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně. Pro neplnění podmínek smlouvy byl kontokorent prohlášen za splatný v bankou stanovených splátkách, a to k 2. 3. 2023, přičemž nastavení splátek jeho doplacení bylo ke dni 8. 3. 2023 v celkové výši 20 535,23 Kč. Výše měsíční splátky byla stanovena 500 Kč měsíčně, roční úroková sazba byla stanovena 14,7 % a úvěrová pohledávka byla převedena na evidenční účet pohledávek. Vzhledem k tomu, že splátky nebyly žalovanou hrazeny dle určeného splátkového kalendáře, stala se pohledávka splatnou zcela, a to ke dni 14. 6. 2023, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, přičemž dlužná částka se stává z jistiny ve výši 20 535,23 Kč, úroku ve výši 14,70 % ročně za období od 3. 3. 2023 do 30. 8. 2023 ve výši 1 509,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z jistiny po splatnosti ve výši 20 535,23 Kč za období od 15. 6. 2023 do 30. 8. 2023 v celkové výši 676,06 Kč, poplatků dle sazebníku poplatků za prohlášení kontokorentu za splatný, za vedení úvěrového účtu, odeslání výpisu a za dlužnost v celkové výši 3 860 Kč. Žalobkyně dále požadovala náklady s uplatněním pohledávky v celkové výši 600 Kč, které tvoří částka ve výši 300 Kč za odeslání výzev před podáním žaloby a 300 Kč za vyhotovení a podání elektronického platebního rozkazu. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to z úvěrové smlouvy, prohlášení kontokorentního úvěru za splatný, upomínky, seznamu splátek úvěru, sazebníku pro kontokorent, přehledu poplatků, informace o ukončení poskytování kontokorentního úvěru a nastavení splátek k doplacení, z podrobností ke splácení kontokorentního úvěru má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojení s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušovala, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě smluvního úroku a dále ve formě zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 264 Kč (soudní poplatek ve výši 1 064 Kč a paušální odměny po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. při použití § 114b o. s. ř. – předžalobní upomínka, návrh ve věci samé). 8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění její povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta.