28 C 84/2023-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 17. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 27 648 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 4. 2. 2022 smlouva o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 6. 4. 2022. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 30 346 Kč do 5. 5. 2022. Žalovaný o půjčku požádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Následně provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Na základě těchto informací právní předchůdce žalobkyně zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 25 000 Kč na účet, ze kterého byla odeslána verifikační platba. Žalovaný snad sjednanou částku řádně a včas neuhradil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a to za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným [právnická osoba] postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 33 105 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 24 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 346 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 659 Kč a neuhrazené paušální náklady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, kdy žalobkyně v rámci žalobního nároku požaduje vždy nejvýše částku 150 Kč. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 174 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 6. 5. 2022 do 5. 10. 2022 z částky 24 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího. Žalobkyně taktéž požadovala náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a to za odchozí dopis ve výši 39 Kč, odchozí dopis doporučeně ve výši 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč. Žalobkyně však požadovala pouze náklady spočívající v osobní návštěvě ve výši 217 Kč. Žalobkyně dále požadovala částku 3 648 Kč představující smluvní pokutu v souladu se smluvním ujednáním za období od 6. 5. 2022 do 5. 10. 2022. K výzvě soudu ohledně prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně podáním ze dne 2. 5. 2023 vzala žalobu částečně zpět, kdy současně uvedla, že žalovaný na svůj dluh uhradil částku 1 000 Kč a následně po podání žaloby dne 9. 3. 2023 částku 5 000 Kč. Žalobkyně současně uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje, kdy současně sdělila, že bere podanou žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 446 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 648 Kč a s ohledem na skutečnost, že žalovaný dne 9. 3. 2023 uhradil částku 5 000 Kč, vzala částečně zpět žalobu co do jistiny ve výši 5 000 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % od 10. 3. 2023 do zaplacení. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 6. 2023 č. j. 28 C 84/2023-11, které nabylo právní moci dne 12. 7. 2023, bylo řízení v souladu s návrhem žalobkyně částečně zastaveno. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listin má soud za zjištěné, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byly uzavřeny dne 4. 2. 2022 a 6.4.2022 smlouvy o spotřebitelském úvěru. V případě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 8 610 Kč ve lhůtě 30-ti dnů od jeho poskytnutí. Běžná úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 %, RPSN činila 1141,2 %. Na základě smlouvy o úvěru ze dne 6. 4. 2022 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 30 346 Kč ve lhůtě 90-ti dnů od jeho poskytnutí. Běžná úroková sazba byla sjednána ve výši 86,72 %, RPSN činila 1252,2 % Uzavření smlouvy bylo prokázáno verifikační platbou ve výši 1 Kč. Z výpisů z účtu má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] vyplatila na účet žalovaného celkem částku 25 000 Kč, přičemž soud vychází z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil toliko částku 6000 Kč. Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Dopisem ze dne 13. 10. 2022 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba], na žalobkyni, kdy žalobkyně taktéž předložila smlouvu o postoupení pohledávek, čímž osvědčila svou aktivní legitimaci. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 27. 10. 2022, výzva byla žalovanému odeslána dne 14.10.21022, jak vyplynulo z podacího archu. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů, ve kterém je uvedeno, že dne 7. 2. 2023 pracovník žalobkyně měl navštívit žalovaného v místě jeho bydliště za účelem vymožení dlužné částky. Žalobkyně se taktéž domáhala plnění formou předžalobní výzvy. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 9 ZoSÚ je nebankovním poskytovatel spotřebitelského úvěru právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoS, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Soud po zhodnocení předložených listin dospěl k závěru, že na předmětné smlouvy je nutno nahlížet jako na smlouvy absolutně neplatné, aniž by se zabýval ustanoveními smluv ohledně smluvního úroku a jeho přiměřenosti. Důvodem je to, že právní předchůdce žalobkyně nedodržel povinnost poskytovatele spotřebitelských úvěrů prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr či zápůjčku. Ze zákonných ustanovení plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Přitom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s