30 C 54/2023-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 2. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne žalovaný dne 1. 10. 2020 v době okolo 13:45 hodin před domem na adrese v [obec], [ulice a číslo] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], pojištěnce žalobkyně, kdy k tomuto způsobu poškození zdraví, v důsledku čehož žalobkyně byla nucena uhradit náklady zdravotní péče ve výši 11 978 Kč. Zavinění žalované pak vyplývá z rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků [územní celek], [anonymizována tři slova] ze dne 13. 5. 2021 č. j. [spisová značka], v rámci kterého byl žalovaný uznán vinným ze shora popsaného protiprávního jednání. V důsledku shora uvedeného tak žalobkyně ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb. uplatnila vůči žalovanému právo na náhradu škody. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný dne 1. 10. 2020 způsobil poškozenému [jméno] [příjmení], [datum narození] škodu na zdraví, přičemž žalobkyně byla nucena uhradit poškozenému jako svému pojištěnci náklady zdravotní péče ve výši 11 978 Kč, kdy odpovědnost žalovaného za shora uvedené jednání vyplývá z rozhodnutí přestupkové komise. Ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb. pak má regresní nárok na náhradu škody vůči žalovanému. S ohledem na shora uvedené, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o nákladů řízení soud vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., a dále ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem ve smyslu ustanovení § 137 odst. 2 o. s. ř., a nedoložila výši svých hotových výdajů, pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, a dále dvou úkonů právní služby po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 600 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.