30 C 92/2023-44 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 1. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 6. 9. 2019 smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž součástí byla i smlouva o úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 8 000 Kč. Žalovaný pak překročil úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, právní předchůdce žalobkyně následně zrušil kontokorentní účet a debetní zůstatek ve výši 9 733,17 Kč převedl dne 16. 3. 2021 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dne 20. 7. 2021 pak celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho úhradě v celkové výši 11 533,17 Kč, kdy dlužná jistina se nadále úročí úrokem pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Neuhrazená jistina sestává z dlužné jistiny ve výši 9 733,17 Kč, poplatku a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 679,80 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Právní vztahy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí ustanoveními o smlouvě o úvěru dle § 2395 a n. občanského zákoníku, když v daném právním vztahu vystupoval právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když žalovanému poskytl úvěrový rámec, v rámci kterého pak žalovaný čerpal finanční prostředky. Žalovaný pak nesplnil povinnosti vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru, když splátky řádně a včas nehradil. Proto právní předchůdce žalobkyně celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Následně byla pohledávka postoupena ve smyslu ustanovení § 1887 občanského zákoníku na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i včetně smluvní pokuty dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, a sjednaného úroku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč dle § 14b dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 252 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkové i právně obdobných věcech.