31 C 185/2022-64 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 104 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne [datum] poskytl žalobce žalovanému částku 140 000 Kč z titulu půjčky na vybavení bytu se splatností v částce 10 000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum]. Jelikož z předmětné částky 140 000 Kč byla částka 50 000 Kč již přiznána na základě rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13. 1. 2022 pod č. j. [číslo jednací] je předmětem této žaloby posledních 9 splátek, když splatnost první z nich nastala [datum]. Ke dni výzvy ze dne [datum] je tedy splatná částka v celkové výši 90 000 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal, a to dne [datum]. Pro případ prodlení žalovaného byla pak sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné částky od [datum] do zaplacení, když tato je požadována z částky 140 000 Kč, neboť do této doby nebyla uplatněna. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o uznání dluhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, když na základě této smlouvy bylo mezi účastníky učiněno nesporné, že žalobce zapůjčil žalovanému částku 140 000 Kč za účelem pořízení zařízení do bytu, když žalovaný tento svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách 10 000 Kč, počínaje červencem 2020. Zároveň byla mezi účastníky sjednána pro případ prodlení se zaplacením celé dlužné částky ani v náhradním termínu do [datum], ztráta výhody splátek a dále povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 % z nezaplacené dlužné částky. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13. 1. 2022 pod č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], respektive z listiny nazvané jako smlouva o uznání dluhu a způsobu jeho zaplacení. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínal. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému finanční plnění ve výši 140 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč měsíčně se splatností ke každému 30 dni v měsíci, počínaje červencem 2020. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil, a to ani částečně, dostal se tak do prodlení se jejím zaplacením a žalobci vzniklo vedle dlužné jistiny právo na zaplacení smluvní pokuty v souladu se smlouvou o uznání dluhu ze dne [datum], která byla sjednána v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku, a to smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužné částky, tedy v tomto případě ve výši 14 000 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci písemně co do důvodu i výše ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku uznal, tedy se má za to, že dluh ke dni uznání trval. S ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením dlužné jistiny přiznal soud žalobci rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když tento nárok byl žalobci přiznán ve vztahu k prodlení s jednotlivými splátkami až do úplného zaplacení. 9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení se sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 160 Kč, odměny právního zastoupení za 3 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby) úkon á 5 260 Kč ve výši 15 780 Kč, 3 x režijní paušál po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 16 680 Kč. K odměně advokáta a režijním paušálům je pak připočteno 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. Celkem tedy náklady řízení představují částku 25 216,40Kč. 10. O lhůtách k plnění pak bylo rozhodováno v souladu s ust. § 160 podst. 1 o.s.ř. a žalovanému byla ke splnění uložených povinností stanovena obecná třídenní lhůta. [obec] plnění ohledně nákladů řízení pak bylo stanoveno v souladu s ust. §149 odst. 1 o.s.ř.