31 C 315/2022-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na jehož základě žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, když dne [datum] bylo žalobkyní poskytnutí kontokorentu schváleno. Mezi účastníky tak byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila řádně úvěruschopnost žalované, a to z interních a externích databází. Nedílnou součástí smlouvy pak byla podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, přistoupila žalobkyně ke dni [datum] k zesplatnění kontokorentu, když zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Ke dni zesplatnění tedy pohledávka žalobkyně představuje nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč, nesplacený smluvní úrok kapitalizovaný do zesplatnění ve výši 936,99 Kč od [datum]. Dále pak požaduje žalobkyně od [datum] smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona [číslo]. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku neuhradila. Žalobkyně dále požaduje k zaplacení částky 300 Kč odpovídající nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu po žalované, když se jedná o příslušenství pohledávky dle § 513 zákona [číslo] tento poplatek byl sjednán v obchodních podmínkách žalobkyně, s nimiž byla žalovaná při podpisu rámcové smlouvy seznámena. 2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 ve spojení s ust. § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], a to dálkovým způsobem, když na základě této smlouvy byl pro žalovanou žalobkyní zřízen účet [číslo]. Z Dodatku [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná požádala o čerpání kontokorentu do výše 20 000 Kč, a to dne [datum], když úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně a žalovaná se zavázala vyčerpanou částku vždy uhradit do 1 roku od data prvního čerpání kontokorentu. Z výpisu z běžného účtu žalované má soud za prokázané jednotlivé pohyby na tomto účtu ve spojení s přehledem čerpání a splácení kontokorentu. Z výzvy k zaplacení má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou dne [datum] k zaplacení dlužné částky vyzývala. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku a poplatků ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Protože žalovaná porušila svůj smluvní závazek ve sjednané lhůtě splatit poskytnutý úvěr a v důsledku toho se ocitla v prodlení, má žalobkyně právo na zaplacení dlužné částky, sjednaného úroku z úvěru, sjednaných poplatků a rovněž zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno a žalované stanovil ke splnění jejích povinností v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. běžnou třídenní lhůtu. 10. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 812 Kč a dále v paušální náhradě účastníka v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony spočívající v podání žaloby a v sepisu výzvy k plnění v celkové výši 200 Kč Celkem tedy náklady řízení představují částku 1 012 Kč.