31 C 386/2022-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 608 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 608 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru N-Times [číslo] Smlouva byla uzavřena elektronicky na provozovně obchodníka zprostředkovatele úvěru, kdy obchodník v provozovně osobně ověřil totožnost žalovaného a následně byl žalovaný vyzván pomocí SMS kódu k podepsání smlouvy. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. K prvnímu účelovému čerpání úvěru ve výši 25 590 Kč došlo na účet obchodníka. Předmětem čerpání byla úhrada kupní ceny zboží. Závazek sjednaný ve smlouvě byl tak ze strany žalobkyně splněn odesláním prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného, respektive čerpáním pomocí vydané a aktivované kreditní karty. Žalovaný na splátkách celkem uhradil částku 14 982 Kč. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný naopak, když povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména splácet sjednané splátky řádně a včas porušil. Žalobkyně tak využila svého práva a dopisem ze dne [datum] od smlouvy o úvěru odstoupila, když toto odstoupení bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Jelikož žalobkyně nepožaduje žádné nároky vyplývající ze smlouvy, vyjma načerpané a nesplacené jistiny, kdy žalobkyně považuje uzavřenou smlouvu za právní důvod, který odpadl a nevymáhá nic jiného, než jistinu a zákonné příslušenství, je předmětem žaloby pouze nárok žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení, a tak žalobkyně odstoupení od smlouvy považuje zároveň za výzvu k plnění. Celkový dluh tak představuje částku 10 608 Kč, když žalovaný byl vyzván i upomínkou ze dne [datum] k zaplacení této částky, avšak tuto neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně vyslovila souhlas, aby bylo rozhodnuto ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru N-Times má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným č. smlouvy [číslo], a to dne [datum], když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr co do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, když část úvěru ve výši 25 590 Kč byla použita za účelem nákupu telefonního přístroje iPhone 11, kteroužto se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách ve výši 1 279 Kč s RPSN 18,9 % a s ročním úrokem z půjčených peněz 18,86 Kč s termínem první splátky k [datum]. Z výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázané jednotlivé platby žalovaného. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a ten se jej zavázal společně s úroky vrátit, dále se zavázal dále hradit pojistné na pojištění úvěru, žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný nikoli, když se dostal s placením úvěru do prodlení delším než 3 měsíce. Žalobkyně využila svého ve smlouvě sjednaného práva a od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum]. Tím se splatný celý dluh. Žalobkyně požaduje po žalovaném k zaplacení částky 10 608 Kč (odpovídající rozdílu mezi poskytnutým úvěrem ve výši 25 590 Kč a zaplacenými splátkami ve výši 14 980 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v této části vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 9. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 2 452 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 10. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. [obec] plnění u nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.