39 C 156/2023-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 10. 5. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 9 751 Kč, zákonný úrok z prodlení a částku 630 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 4. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] to distančním způsobem prostřednictvím portálu www.flexifin.cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 7 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím. Žalobkyně provedla ověření úvěruschopnosti, informace o své domácnosti, měsíčních příjem a výdajích sdělil žalovaný prostřednictvím webových stránek. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v insolvenci, provedla také lustraci neplatných osobních dokladů. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo podle metodiky schválené Českou národní bankou. Žalovaný potvrdil správnost svých údajů ve smlouvě, dále se pak jednoznačně identifikoval prostřednictvím klientského profilu. Tam mu byla zpřístupněna standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru. Tuto odsouhlasil, následně mu byl předložen návrh smlouvy, který také odsouhlasil. Úvěr byl vyplacen dne 14. 4. 2022 ve výši 7 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Při sjednání smlouvy žalovaný požádal o doplňkové služby, a to službu„ klidné spaní“ za poplatek 440 Kč, službu„ presto“ za poplatek 165 Kč a informační SMS servis za 116 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, 13x požádal o doklad splatnosti úvěru, ta nastala s ohledem na prodloužení 26. 8. 2022. Pohledávka je tvořena jistinou 7 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 2 030 Kč, poplatkem za službu„ klidné spaní“ 440 Kč, poplatek za službu„ presto“ 165 Kč a poplatkem za službu informační servis 116 Kč. Částka 630 Kč je uplatněna s odkazem na článek 6.4 všeobecné obchodní podmínky, kde byla sjednána smluvní pokuta v sazbě 0,1% denně z jistiny z nesplaceného zůstatku. Tato je účtována za prvních 90 dnů prodlení v částce 630 Kč. Ve věci byl vydán 22. 5. 2023 elektronický platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila podáním ze dne 11. 8. 2023 a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 3. Soud provedl žalobkyní předložené listinné důkazy a zjistil, že žalobkyně disponuje smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, která byla elektronicky podepsána 14. 4. 2022. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 7 000 Kč v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a občanským zákoníkem. Finanční prostředky měly být poskytnuty na bankovní účet uvedený žalovaným (v záhlaví smlouvy uvedeno [bankovní účet]). V článku II.5 jsou pak specifikovány dodatkové služby volitelné, shodně jako jsou uvedeny ve skutkových tvrzeních. Splatnost byla sjednána do 13. 5. 2022, uhrazeno mělo být celkem 9 274 Kč. Žalobkyně v uvedené žalobě konstatuje, že úvěr je poskytován bezúročně, nicméně RPSN se uvádí 2 167,07%. Shodné informace jsou pak uváděny ve formuláři o standardní informaci o spotřebitelském úvěru. [ulice] procentní sazba nákladů je také přesně uvedena v tabulce informací. Ohledně poskytnutí úvěru byl předložen výpis z bankovních transakcí žalobkyně, soud také vyžádal informaci od [právnická osoba], která konstatovala, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, na tento účet byla v dubnu 2022 připsána částka 7 000 Kč (zpráva z 26. 7. 2023). K otázce posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpis o údajích o žalovaném, který sdělil, že v domácnosti žije sám, byl ověřen jeho čistý měsíční příjem 47 233 Kč (není uvedeno z jakých zdrojů), žalovaný dále uvedl, že na bydlení vynakládá měsíčně 4 000 Kč, další 4 000 Kč představují ostatní výdaje. Na dosud uzavřené půjčky hradí 2 000 Kč měsíčně. Byl vyhodnocen jeho disponibilní měsíční příjem 31 500 Kč. Dopisem ze dne 10. 3. 2023 byl právním zástupcem žalobkyně žalovaný kontaktován s tím, že nebyly uhrazeny závazky plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 4. 2022, které k uvedenému dni činily 11 396,11 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby do tří dnů uvedenou finanční částku uhradil na bankovní účet, stejně tak, aby zaplatil náklady spojené s právním zastoupením. Zároveň byl upozorněn na možné soudní vymáhání. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Z předložených listinných důkazů soud konstatuje, že vyhodnotil právní jednání v podobě uzavřené úvěrové smlouvy jako jednání neplatné. Vycházel konkrétně z toho, že za velmi krátkou dobu, kdy splatnost byla původně sjednána na 30 dnů, získá žalobkyně v případě uhrazení úvěru částku, která vysoce převyšuje běžné částky odpovídající poskytnutým finančním prostředkům i za situace, kdy poskytující instituce (na rozdíl od žalobkyně) nezakrývá to, že se jedná o sumu úročenou. Žalobkyně sice uvedla, že finanční prostředky byly poskytnuty bezúročně, ovšem další sjednané poplatky včetně poplatku za poskytnutí úvěru dosahují takové výše, že takovémuto jednání nemůže být přiznána právní ochrana. Žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč, tuto skutečnost má soud za prokázanou. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by nějaké finanční prostředky uhradil, proto soud vycházel z toho, že uhrazeno nebylo ničeho. Soud vychází z ustálené rozhodovací praxe soudů vyšších stupňů, které konstatují, že nelze poskytovat ochranu takovým smlouvám, kdy za poskytnutí finančních prostředků jsou žádány částky, které zásadně neodpovídají sazbám poskytovaným bankovními institucemi v době, kdy je půjčka či úvěr poskytována. Pokud soud posoudil poplatek a další dodatkové služby v podstatě za skrytou formu úročení, úrok za jeden měsíc představoval 2 751 Kč, což skutečně vybočuje z běžně používané úrokové sazby, kdy např. v dubnu 2022 byly i z kartových úvěrů (tedy produktů s nejvyšší úrokovou sazbou) úročeny do 17%. S ohledem na to, že soud je povinen z úřední povinnosti zkoumat otázku neplatnosti smlouvy, pokud má za to, že se jedná o neplatnost absolutní, soud tak učinil a konstatoval, že nárok je možné žalobkyni přisoudit pouze z titulu bezdůvodného obohacení, ke kterému skutečně došlo tím, že částka 7 000 Kč, byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet u [právnická osoba] Proto bylo žalovanému uloženo částku 7 000 Kč uhradit s tím, že do zbytku byla žaloba zamítnuta, a to včetně smluvní pokuty, která odkazovala na ujednání ve smlouvě. 9. Co se týká úroků z prodlení, soud konstatuje, že úrok z prodlení je třeba počítat od data, kdy bylo žalovanému uloženo výzvou právního zástupce žalobkyně úvěr splatit, resp. pohledávku, která byla vykazována, uhradit. Přípis právního zástupce žalobkyně je datován 10. 3. 2023, do sféry dispozice žalovaného se tedy mohl dostat nejdříve 11. 3. 2023. Do 14. 3. 2023 byla stanovena nová lhůta splatnosti, úrok z prodlení je tedy možné účtovat až od 15. 3. 2023. Ve zbytku byla tedy žaloba zamítnuta, i co se týká úroku z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, pokud soud posoudil poměr úspěchu a neúspěchu ve věci, rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. 11. O lhůtě splatnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.