39 C 45/2023-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 4. 11. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit mu částku 23 215,06 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný pracoval pro žalobce jako řidič na základě pracovní smlouvy ze dne 16. 3. 2022 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s měsíční mzdou 16 200 Kč. Dne 4. 5. 2022 při plnění pracovních povinností poškodil žalovaný vozidlo žalobce [jméno] [příjmení], [registrační značka], došlo k poškození plachty a konstrukce. Vozidlo muselo být opraveno, oprava byla vyúčtována na částku 23 215,06 Kč včetně DPH fakturou [právnická osoba] [právnická osoba] [číslo]. Tuto částku žalobce uhradil dne 15. 7. 2022. Žalovaný uznal, že způsobil poškození automobilu, a to dne 5. 5. 2022 formou čestného prohlášení, které bylo i úředně podepsáno. Dluh uznal co do důvodu i výše. Dlužnou částku však neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému fakturu s tím, že by ji měl uhradit do jednoho měsíce, požádal také žalovaného o to, aby případně oznámil škodnou událost své pojišťovně. Žalovaný však na jakékoliv výzvy nereagoval, nereaguje, a proto bylo nutné podat žalobu. 2. Součástí žalobního návrhu byla také částka 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Ohledně této částky však vzal žalobce svoji žalobu zpět podáním ze dne 6. 3. 2023, soud tedy s odkazem na § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. v této části řízení zastavil (výrok II. rozsudku). 3. Ve věci byl dne 2. 12. 2022 vydán platební rozkaz, ten byl ale pro jeho nedoručení zrušen, žalovaný se k žalobě ani k částečnému zpětvzetí nevyjádřil. 4. Žalobce předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, se zástupce žalobce (ten souhlas vyslovil již v podané žalobě) ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto aplikoval ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. 5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se žalobcem jako zaměstnavatelem dne 16. 3. 2022 pracovní smlouvu pro práci řidiče motorového vozidla se zkušební dobou v délce tří měsíců, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Pracovní poměr byl se žalovaným skončen ve zkušební době dne 10. 5. 2022. Spolu s pracovní smlouvou podepsali účastníci také mzdový výměr, podle kterého činila základní měsíční mzda 16 200 Kč hrubého s přihlédnutím k případné práci přes čas, která byla zaměstnanci povolena, zaměstnavatel byl oprávněn ji nařídit. Čestným prohlášením ze dne 5. 5. 2022, které je doplněno i fotografiemi, bylo dokládáno, že žalovaný potvrdil, že dne 4. 5. 2022 naboural levou stranu nástavby vozidla [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka] ve vlastnictví žalobce, prohlášení je vydáváno pro účely řešení škody na vozidle (na fotografiích zřejmá levá zadní část vozidla včetně registrační značky). Vlastnictví žalobce k automobilu bylo doloženo Evropským osvědčením o registraci vozidla původní [registrační značka], pro které byla dne 26. 8. 2020 po ztrátě vydána nová [registrační značka]. Jedná se o [značka automobilu] [anonymizováno]. K čestnému prohlášení byla ještě doplněna ověřovací doložka pro legalizaci vystavená dne 26. 5. 2022 [stát. instituce] pod [číslo] podle kterého uvedené prohlášení právě dne 26. 5. 2022 žalovaný, jehož totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu], podepsal. Náklady na opravu vozidla byly prokazovány fakturou [číslo] firmy [anonymizováno] [právnická osoba] Faktura byla vystavena dne 1. 7. 2022 na částku 23 215,06 Kč a uvádí se, že je fakturována oprava nástavby po havárii u vozidla [registrační značka]. Žalobce dále předložil část výpisu ze svého internetového bankovnictví o zaplacení uvedené částky, a to 15. 7. 2022 na účet č. [bankovní účet], což odpovídá účtu na předložené faktuře. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 23 215,06 Kč spolu s upozorněním na možné podání žaloby právní zástupkyní žalobce (výzva ze dne 6. 10. 2022. Jiné důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 6. Podle § 250 odst. 1, 3 zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 (schodek na svěřených hodnotách) a § 255 (ztráta svěřených věcí). 7. Podle § 257 odst. 1, 2 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým škodu způsobil. 8. Z předložených listinných důkazů, kdy soudu se nepodařilo získat stanovisko žalovaného, má soud za prokázané, že nárok je zcela důvodný. Bylo zjištěno, a to konkrétně z pracovní smlouvy a mzdového výměru, že od 16. 3. 2022 byl žalovaný zaměstnán u žalobce jako řidič nákladního automobilu. Bylo zjištěno, že žalovaný poškodil automobil svého zaměstnavatele, tedy žalobce, což bylo dokládáno jednak fotografiemi a jednak prohlášením žalovaného samotného, které je sice datováno 5. 5. 2022, ale podepsáno bylo 26. 5. 2022 (ověřovací doložka Obecního úřadu Chotíkov). Soud tedy nemá pochybnosti o tom, že žalovaný uznal způsobenou škodu. Zde se pouze poznamenává, že uznání dluhu, resp. závazku zaměstnancem nahradit škodu v určené výši, neznamená totéž, co uznání dluhu ve smyslu občanského zákoníku, kdy uznání dluhu v tomto případě způsobuje vyvratitelnou domněnku, že dlouhodobě uznání trvalo. Uznání dluhu v pracovním právu je však spojeno pouze s tím, že následně může být uzavřena dohoda o způsobu její úhrady s tím, že se stanoví promlčecí lhůta. Nicméně v tomto případě uvedená listina byla pouze prokázáním té skutečnosti, že žalovaný škodu skutečně způsobil. Co se týká výše škody, soud považuje předložené listiny též za dostatečné k tomu, aby mohlo být konstatováno, že žalovaný způsobil škodu ve výši 23 215,06 Kč, což odpovídá žalobcem zaplaceným nákladům na opravu. Soud tedy posoudil nárok žalobce jako důvodný a žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení v zákonné sazbě, kdy dodatečná lhůta k plnění byla poskytnuta žalovanému právě výzvou právní zástupkyně žalobce ze dne 6. 10. 2022. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný, co se týká jistiny s příslušenstvím. Pro zpětvzetí bylo zastaveno řízení o nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, z této částky by však stejně náhrada nákladů řízení vypočítávána nebyla. Žalobci náleží celková náhrada 9 970,04 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 160 Kč, dále pak náleží v odměně za tři úkony právní služby po 2 060Kč a za 3 paušální náhrady po 300 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb.