13 C 266/2024-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 3. 2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 418 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh je odůvodněn tak, že mezi účastníky řízení měla být dne 27. 9. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, , Anonymizováno, Na základě takto uzavřeném úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta žalobkyní částka 000 Kč, a to téhož dne. Doba splatnosti úvěru byla mezi stranami ujednána na dobu 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru měl vzniknout žalobkyni nárok na zaplacení dalších poplatků. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dnů, za což vznikl žalobkyni nárok na zaplacení poplatku ve výši 990 Kč. Protože žalovaný neuhradil ve lhůtě splatnosti celý dluh, vznikl podle podané žaloby žalobkyni nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného a smluvní pokuty za prodlení žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající právní jednak právní úpravě podle z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jednak podle z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byla žalobkyní žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč splatná spolu s ujednaným úrokem ve lhůtě 30 dnů. Úvěr byl úročen RPSN ve výši 48,3 % ročně. Tato úroková sazba je sice vyšší, než je úroková sazba, za kterou v roce 2023 obvykle poskytovaly banky na neúčelové spotřebitelské úvěry, ale s ohledem na dobu splatnosti úvěru se soudu nejeví takto sjednaný úrok jako naplněním důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu § 588 občanského zákoníku. V úvahu by zde připadalo posouzení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru jako neplatnosti relativní, tedy k návrhu žalovaného. Protože však žalovaný na jakoukoli procesní obranu rezignoval, považuje soud smlouvu za platnou. Ze smlouvy vyplývají i nároky na úhradu plateb za služby žalobkyně popsané v podané žalobě, nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením úvěru, jejichž výše není sjednána v rozporu s § 122, z.č. 257/2016 Sb. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek ze expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 990 Kč považuje soud za úrok, neboť tyto poplatky jsou ve své podstatě odměnou za poskytnutí služby žalobkyně, primárně zahrnující zapůjčení finančních prostředků, nicméně i při zahrnutí těchto poplatků do celkové výše úroku nedosahuje úrok výše, která by zjevně narušovala veřejný pořádek a způsobovala absolutní neplatnost smlouvy podle § 588, občanského zákoníku.5. Soud dále zkoumal, zda žalovaná splnila řádně povinnost uloženou jí § 86, z.č. 257/2016 Sb. a posoudila úvěruchopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně prokazuje svůj postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitelů metodikou Posouzení úvěruschopnosti klienta. Soud má za to, že využití statistického modelu, ve kterém jsou promítnuty informace od konkrétního žadatele o úvěr, je postup, který splňuje požadavky kladené na poskytovatele spotřebitelského úvěru zákonem. Skutečnost, že v projednávané věci byl statistický model zpracován, byla prokázána Potvrzením o prověření ověření bonity klienta.6. Po provedení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán v celém jeho rozsahu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku představující jistinu úvěru ve výši 9 999 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek ze expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 990 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 600 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Část příslušenství sestávající z úroku z prodlení za období od 24.2.2024 do 12.3.2024 ve výši 90,32 Kč požaduje žalobkyně od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 14 dnů od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky a v předžalobní výzvě byl na následky neuhrazení, mimo jiné na to, že dlužná částka začne být po zmíněných 14 dnech navyšována o zákonné úroky z prodlení, upozorněn. Tato část úrokového příslušenství byla ve výroku I. tohoto rozsudku přičtena k jistině dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 252 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.