30 C 12/2024-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 25. 5. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, pro odběrné místo na adrese v Plzni, , adresa, , č. odběrného místa (EIC: 27ZG300Z01336210, nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky. Žalobkyně dodaný plyn za období od 16. 6. 2022 do 15. 9. 2023 vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, znějící na částku 77 287 Kč se splatností dne 4. 10. 2023. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovanou, ta se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným existoval závazkový vztah o dodávce plynu ve smyslu ustanovení § 71 zákona č. 458/2000 Sb., který svým obsahem odpovídá kupní smlouvě ve smyslu ustanovení § 2079 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně dodala žalovanému plyn do shora uvedeného odběrného místa a cenu za takto odebraný plyn žalovanému řádně vyúčtovala. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni řádně a včas cenu za odebraný plyn ve lhůtě splatnosti uvedené na faktuře shora. Protože tak žalovaný neučinil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , adresa, k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 092 Kč, ze dvou úkonů právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za sepis žaloby a zaslání předžalobní upomínky, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 3 292 Kč. , adresa, k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.