30 C 133/2024-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 1. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 14. 4. 2023 uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly i úvěrové podmínky. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to včetně jeho příjmů a výdajů. Na základě shora uvedené smlouvy se pak zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal řádně a včas splácet, kdy součástí splátek vedle dlužné částky byl i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, přičemž úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jistina ve výši 15 000 Kč byla žalovanému zaslána na jeho účet č. , č. účtu, dne 14. 4. 2023. Žalovaný byl dále povinen hradit poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, přičemž si v průběhu trvání úvěrového vztahu 2x prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, tzv. korunovým odkladem, přičemž za takovéto prodloužení splatnosti byl účtován poplatek ve výši 1 485 Kč. Žalovaný pak uhradil dne 15. 5. 2023 částku 1 219 Kč, 14. 6. 2023 částku 1 Kč a dne 17. 7. 2023 opětovně částku 1 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, využila žalobkyně svého oprávnění a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu, a to dne 16. 10. 2023 ve výši 500 Kč, dne 15. 9. 2023 ve výši 500 Kč a dne 29. 8. 2023 opětovně ve výši 500 Kč. Zároveň byly vyúčtovány žalovanému účelně vynaložené náklady v souvislosti se zasláním upomínek ve dnech 21. 8. 2023, 18. 9. 2023, 16. 10. 2023 a 3. 11. 2023, když v prvním dvou případech byly zpoplatněny částkou 300 Kč a v posledním případě částkou 130 Kč. S ohledem na shora uvedené pak žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Celková dlužná pohledávka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 14 373 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti tzv. korunovým odkladem v celkové výši 2 970 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidence obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když žalovanému poskytla možnost čerpat úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný v plném rozsahu vyčerpal dne 14. 4. 2023. Žalovaný tak byl povinen úvěr včetně sjednaného úroku, pojištění a poplatků hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil, když úvěr nehradil řádně a včas, a proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě, přičemž ke dni zesplatnění činila celková pohledávka 23 209 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 373 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti v celkové výši 2 970 Kč, úroku ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kterou soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Zároveň soud doplňuje, že shledal za prokázané, že žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala a ověřovala kredibilitu žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, když v této souvislosti odkazuje na zjištění vyplývající z provedeného dokazování, když žalovaný disponoval dostatečnými volnými finančními prostředky na to, aby byl schopen úvěr splácet. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 929 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 381 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.