30 C 142/2024-65 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 12. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. , číslo, , č. , číslo, a č. , číslo, ze dne 21. 3. 2022, jejichž nedílnou součástí byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně se tato zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně hradit ceny ve vyúčtováních. Žalovaný však porušil své povinnosti, kdy přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vyúčtované ceny, když konkrétně se jedná o vyúčtování č. , číslo, v částce 1 952 Kč se splatností dne 20. 6. 2022, č. , číslo, v částce 6 424,75 Kč se splatností dne 20. 5. 2022 a č. , číslo, v částce 4 129,50 Kč se splatností dne 20. 4. 2022, kdy se jedná o služby audiotext, M-Platba, SMS platby a službu MMS Info. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na celkový dluh ve výši 12 506,25 Kč dosud ničeho neuhradila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, když soud vycházel z objednávky služeb, účastnických smluv, , právnická osoba, podmínek, vyúčtování dlužných částek a výzvy s dokladem odeslání.4. Podáním ze dne 7. 2. 2024 pak žalobkyně požádala o připuštění změny žaloby, a to její rozšíření o částku 242,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 6. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný neuhradil z vyúčtování č. , číslo, částku 242,38 Kč, kdy v této částce Český telekomunikační úřad usnesením ze dne 13. 12. 2023 č. j. ČTÚ-46 115/2023-635/II shledal nedostatek své pravomoci k rozhodnutí o této pohledávce.5. Usnesením ze dne 6. 3. 2024 č. j. 30 C 142/2024-53, které nabylo právní moci dne 18. 4. 2024, byla změna žaloby připuštěna.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s tím, že v daném případě se jedná o inominátní smlouvy ve smyslu ustanovení § 1746 a n. občanského zákoníku. Pravomoc soudu je v tomto případě dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Konf 56/2010-12, který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb o elektronických komunikacích a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za službu, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. S ohledem na skutečnost, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající shora uvedených smluv, a to uhradit služby poskytnuté třetími osobami prostřednictvím komunikační sítě žalobkyně, když tyto povinnosti byly sjednány i ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí shora uvedených smluv, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému celkovou dlužnou pohledávku ve výši 12 748,63 Kč zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, jednoho úkonu právní služby po 1 620 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za návrh na připuštění změny žaloby, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle § 13b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 655 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 4 575 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.