30 C 213/2024-60 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 1. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 11. 3. 2019 uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o poskytnutí osobního úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly i úvěrové podmínky. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to včetně jeho příjmů a výdajů. Na základě shora uvedené smlouvy se pak zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 14. 3. 2019 a splatit jistinu úvěru nejpozději 15. 2. 2027 spolu se sjednaným úrokem ve výši 9, 90 % ročně, když doba trvání úvěru byla stanovena na 96 měsíců a výše měsíční splátky ve výši 2 284 Kč. Žalovaný pak úvěr čerpal v plné výši dne 11. 3. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto žalobkyně celý úvěr ke dni 15. 11. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Celková dlužná pohledávka ve výši 95 490,02 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 88 828,55 Kč a úvěrových poplatků ve výši 6 661,47 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na celkový dluh ve výši 95 490,02 Kč dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když po řádem přezkoumání kredibility žalovaného tomuto poskytla úvěr ve výši 150 000 Kč, který žalovaný v plném rozsahu vyčerpal. Žalovanému tak vznikla povinnost úvěr řádně a včas včetně sjednaných poplatků a úroku ve sjednaných splátkách zaplatit. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně celý úvěr zesplatnila. S ohledem na shora uvedené, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému celkovou dlužnou pohledávku ve výši 90 490,02 Kč včetně sjednaného úroku zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 820 Kč, ze tří úkonů právní služby po 4 940 Kč (tj. 13 920 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 22 842 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.