30 C 215/2024-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že jako pronajímatel uzavřel s žalovanou jako nájemkyní dne 20. 6. 2023 nájemní smlouvu, jejíž předmětem byl pronájem bytové jednotky č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , zapsána na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná byt užívala do konce listopadu 2023, přičemž byla povinna hradit měsíční nájemné ve výši 8 000 Kč a zálohy na služby ve výši 2 700 Kč. Žalovaná pak neuhradila nájemné za měsíc září 2023 v částce 1 000 Kč, nájemné za měsíc listopad 2023 ve výši 8 000 Kč, a dále zálohy na topení ve výši 2 400 Kč za měsíce říjen a listopad 2023, zálohy na vodné a elektrickou energii ve společných prostorách za listopad 2023 ve výši 400 Kč a vývoz septiku ve výši 422 Kč. Dále se žalobce domáhá i úhrady smluvní pokuty ve výši 24 000 Kč (3x 8 000 Kč) dle článku IV. bodu 6 nájemní smlouvy. Žalovaná i přes předžalobní výzvu žalobce na celkový dluh ve výši 38 722 Kč dosud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla platně sjednána nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2235 a n. občanského zákoníku, kdy žalovaná nesplnila povinnost zaplatit žalobci nájemné a zálohy na služby v celkové výši 38 722 Kč ve specifikaci citované shora. V důsledku shora uvedeného tak vzniklo žalobci i právo na vyúčtování smluvní pokuty ve výši tří měsíčních nájmů, tedy v částce 24 000 Kč (3x 8 000 Kč). S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Zároveň pak soud uvádí, že povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy lze dle § 2239 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 7. 2020, zajistit i prostřednictvím smluvní pokuty, přičemž tuto soud neshledal jako zjevně nepřiměřenou povinnost vůči okolnostem, za kterých byla vyúčtována. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 937 Kč a dále s ohledem na skutečnost, že žalobce nebyl v řízení zastoupen ve smyslu ustanovení § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, dvou úkonů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 2 537 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.