30 C 218/2024-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 3. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 14. 6. 2023 uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly i úvěrové podmínky. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to včetně jeho příjmů a výdajů. Na základě shora uvedené smlouvy se pak zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky ve výši určené k úvěrové smlouvě, kdy pravidelné měsíční splátky byly stanoveny ve výši 2,93 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Ve splátkách byly zahrnuty i úroky, příslušná část čerpaného úvěrového rámce a pravidelné poplatky. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkem částku 50 000 Kč, avšak uhradil toliko částku 3 464 Kč. Protože žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, žalobkyně celý úvěr ke dni 11. 12. 2023 zesplatnila. Celková dlužná pohledávka ve výši 51 952 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 48 752,02 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč a smluvních pokut ve výši 2 000 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidence obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2024. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když žalovanému poskytla úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, který žalovaný průběžně čerpal. Žalovanému tak vznikla povinnost úvěr řádně a včas včetně sjednaných poplatků a úroků zaplatit ve sjednaných splátkách. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vedle smluvní pokuty, kterou soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, vyúčtovala žalovanému náklady v souvislosti s vymáháním pohledávky. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 079 Kč, ze tří úkonů právní služby po 3 180 Kč (tj. 9 540 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 14 711 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.