30 C 329/2024-116 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 19. 6. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 64 456,86 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřel jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným dne 27. 10. 2019 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 41 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 39 206 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení při úrokové sazbě 44,10% ročně, dále částku za zpracování, doručení flexibilního splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku ve výši 80 206 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 3 342 Kč počínaje dnem následujícím po uzavření smlouvy, když poslední měsíční splátka měla činit 3 340 Kč. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když na tento zaplatil celkem částku 28 814,53 Kč, a to dne 20. 11. 2019 částku 3 350 Kč, dne 13. 1. 2020 částku 3 350 Kč, dne 27. 2. 2020 částku 3 350 Kč, dne 16. 3. 2020 částku 3 350 Kč, dne 15. 4. 2020 částku 3 350 Kč, dne 11. 2. 2021 částku 3 055,73 Kč, dne 15. 4. 2021 částku 3 017,88 Kč, dne 12. 5. 2021 částku 3 007,88 Kč a dne 13. 7. 2021 částku 2 983,04 Kč. Uhrazené platby byly započteny částečně na jistinu a dále pak i na poplatek, takže neuhrazená jistina činí 30 866 Kč, neuhrazený poplatek 14 977,43 Kč, přičemž dále byla žalovanému vyúčtována i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky kapitalizované ke dni 1. 2. 2022, kdy žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění a domáhá se toliko částky 18 613,39 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 v účinnosti ke dni 1. 2. 2022 postoupena na žalobkyni. Společně s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň žalovanému odeslána výzva k okamžitému uhrazení dluhu se lhůtou nejpozději do dne 17. 3. 2022. Žalovaný následně žalobkyni uhradil částku 4 000 Kč, a to dne 21. 2. 2022 částku 1 000 Kč a dne 15. 3. 2022 částku 3 000 Kč. Na zbývající část dluhu pak již žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný s nárokem uplatněným v žalobě nesouhlasil. Předně namítl, že smlouvu o úvěru uzavíral s právním předchůdcem žalobkyně jako spotřebitelem, tedy slabší smluvní stranou, kdy jako cizí státní příslušník neovládal dostatečně český jazyk. Při uzavření smlouvy komunikoval s paní , jméno FO, , obchodní zástupkyní právní předchůdce žalobkyně, kdy tato celou smlouvu za žalovaného vyplnila vlastní rukou a tento pouze připojil svůj podpis. Žalovaný byl srozuměn pouze s tím, že mu bude poskytnut úvěr ve 41 000 Kč, přičemž částečně bude použit na refinancování úvěru předchozího. , jméno FO, pak vyplňovala i samotnou žádost o spotřebitelský úvěr, kde však nejsou všechny údaje uvedeny správně, což žalovaný s ohledem na jazykový handicap nebyl schopen zjistit a ověřit. V této souvislosti žalobkyně s odkazem na judikaturu vyšších soudů dovodila, že se jednalo o zdánlivé právní jednání. Žalovanému nebyl vysvětlen obsah smlouvy, a ani důsledky, které pro něj z uzavření smlouvy plynou, a to především ohledně úhrady poplatků a sankcí při porušení povinností ve smlouvě ujednaných. Takové právní jednání pak žalovaný shledal rovněž v rozporu s dobrými mravy. Dále žalovaný namítl, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezkoumal a neověřil jeho kredibilitu při uzavírání smlouvy shora, kdy si zajistil toliko dvě výplatní pásky žalovaného, mzdový výměr a nájemní smlouvu. Výpis z Centrální evidence exekucí je pak datován až ke dni 3. 5. 2023, tedy čtyři roky po samotném uzavření smlouvy. V žádosti o poskytnutí úvěru paní , jméno FO, vyplnila do kolonky „Další čisté příjmy domácnosti“ částku 23 000 Kč, kdy žalovanému není známo, jakým způsobem k takové informaci dospěla. Nebyly doloženy ani výpisy z bankovních a nebankovních registrů a rovněž dostatečným způsobem nebyla zjišťována a výdajová stránka žalovaného. Z tohoto důvodu je tak smlouva o úvěru absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru žalovaný shledal neplatnou i s ohledem na její obsah, a to zejména na nepřiměřeně vysoký úrok ve výši 44,1 % ročně, kdy RPSN pak činí dokonce 97,18 %. Žalovaný dále odkázal na další blíže nespecifikované platby v hotovosti ženě, jež je měla osobně chodit inkasovat k němu domů, k těmto však již není schopen dohledat potvrzení o zaplacení.3. V replice ze dne 20. 9. 2024 žalobkyně zejména uvedla, že žalovaný již v minulosti uzavřel obdobnou úvěrovou smlouvu, a to dne 22. 5. 2019, přičemž ujednané splátky nehradil. Zároveň odkázala na skutečnost, že žalovaný byl tím, kdo právního předchůdce žalobkyně požádal o uzavření úvěrové smlouvy, když všechny doložené dokumenty ze strany žalovaného při zkoumání jeho kredibility byly uzavřeny v českém jazyce a jsou žalovaným podepsány. Před podpisem úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně s žalovaným pravidelně komunikovali, byly vyžadovány dokumenty potvrzující především výši příjmů a výdajů u žalovaného. V tomto světle se tak jeví procesní obrana žalovaného jako účelová. Pokud jde o námitku nedostatečného zkoumání kredibility žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně, pak k tomuto žalobkyně uvedla, že při ověřování úvěruschopnosti bylo vycházeno pouze z čistého příjmu žalovaného ve výši 19 517 Kč, když na základě údajů sdělených od žalovaného byla obchodní zástupkyní právního předchůdce žalobkyně kompletně vyplněna zákaznická karta. Pravdivost všech údajů na zákaznické kartě následně žalovaný potvrdil svým podpisem. Původní věřitel tak vycházel zejména z výdajů ve výši 6 500 Kč uvedených v zákaznické kartě, které porovnal s běžnými výdaji na jídlo, bydlení a volný čas. K prokázání shora uvedeného žalobkyně navrhla výslech obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně paní , jméno FO, . Rovněž samotný obsah smlouvy žalobkyně neshledala v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru ani s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a to zejména ohledně výše ujednaného úroku., právnická osoba, výzvě soudu žalovaný doplnil svá skutková tvrzení s tím, že prostředky čerpané na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, byly částečně užity na refinancování dříve uzavřené úvěrové smlouvy, z čehož plyne, že již předchozí úvěr nebyl žalovaný schopen řádně hradit. Dále pak podrobně specifikoval platby uhrazené na předmětnou pohledávku, a to v celkové výši 40 750 Kč sestávající z úhrad po 3 350 Kč ve dnech 20. 11. 2019, 13. 1. 2020, 27. 2. 2020, 16. 3. 2020 a 15. 4. 2020, dále po úhradách po 5 000 Kč ve dnech 11. 2. 2021, 15. 4. 2021, 12. 5. 2021 a 13. 7. 2021 a částečných úhradách dne 21. 2. 2022 ve výši 1 000 Kč a dne 15. 3. 2022 ve výši 3 000 Kč. Žalovaný opětovně vyjádřil přesvědčení, že nad rámec výše uvedených plateb uhradil několik desítek tisíc korun v hotovosti či převodem, kdy bohužel k těmto platbám již nemá doklady.5. Rovněž k výzvě soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení v podání ze dne 8. 11. 2024, kdy odkázala na plnění ze strany žalovaného tak, jak byla specifikována v jeho podání ze dne 18. 10. 2024, kdy část ze čtyřech plateb po 5 000 Kč započetla na refinancování smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , když z platby ze dne 11. 2. 2021 ve výši 5 000 Kč započetla částku 3 055,73 Kč na smlouvu o úvěru č. , hodnota, a ve zbývající části na smlouvu o úvěru č. , hodnota, , platbu ve výši 5 000 Kč ze dne 15. 4. 2021 započetla ve výši 3 017,88 Kč na smlouvu č. , hodnota, a ve zbylé části na smlouvu č. , hodnota, , platbu ve výši 5 000 Kč ze dne 12. 5. 2021 započetla ve výši 3 007,88 Kč, na smlouvu č. , hodnota, a ve zbylé části na smlouvu č. , hodnota, a konečně platbu ze dne 13. 7. 2021 ve výši 5 000 Kč započetla v částce 2 016,96 Kč na smlouvu č. , hodnota, a ve zbývající části na smlouvu č. , hodnota, . Dále doplnila, že část vyplacené jistiny ve výši 12 655 Kč byla použita na refinancování dříve uzavřené smlouvy o úvěru (o zápůjčce) č. , hodnota, a zbývající částka ve výši 28 345 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy. Dále bylo sjednáno, že splácení úvěru bude probíhat prostřednictvím vázaného zástupce právního předchůdce žalobkyně paní , jméno FO, . Úhrady splátek byly vázaným zástupcem právního předchůdce žalobkyně zaznamenávány do tzv. karty splátek, kterou má k dispozici klient, v tomto případě žalovaný. Hotovostním způsobem pak byla uhrazena ze strany žalovaného celkem částka 16 750 Kč.6. K projednání věci bylo nařízeno na den 19. 11. 2024 ústní jednání, při kterém žalobkyně korigovala svá skutková tvrzení, když uvedla, že částečné zápočty plateb žalovaného nebyly provedeny na úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , ale na smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Zároveň bylo žalobkyni při ústním jednání dáno