31 C 74/2022-271 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 3. 2022 uplatnil žalobce po žalované nárok na zaplacení peněžitého plnění ve výši 575 461,77 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku z titulu nároku na náhradu škody způsobené žalobci žalovanou jako advokátkou v souvislosti s poskytováním právních služeb. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. 620, objekt k bydlení v k. ú. , adresa, , část obce , adresa, , obec , adresa, , když od 1. 6. 2012 do 22. 6. 2014 činil spoluvlastnický podíl žalobce k uvedené nemovitosti 6/9 a v období od 23. 6. 2014 do 14. 1. 2016 činil 27/36. ( dále také dům). Vzhledem k tomu, že dům v rozsahu jeho nebytových prostor byl užíván jiným spoluvlastníkem a to společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , v rámci její podnikatelské činnosti a žalobce byl tak vyloučen z užívání těchto nebytových prostor domu, uplatňoval žalobce vůči dlužníkovi ( společností , právnická osoba, ) jako spoluvlastníkovi domu přinejmenším od 1. 9. 2006 nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které uvedený spoludlužník nabyl na úkor žalobce užíváním domu nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalovaná po převzetí právního zastoupení 25. 8. 2008 uplatňovala za žalobce opakovaně v jeho právním zastoupení nárok žalobce na vydání tohoto bezdůvodného obohacení vždy po jednotlivých obdobích a to od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2008 v řízení pod sp. zn. , spisová značka, , od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010 v řízení pod sp. zn. , spisová značka, a od 1. 7. 2010 do 31. 5. 2012 v řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná v rámci právního zastoupení v souvislosti se správou této právní věci uplatňovala nárok žalobce v pravidelných intervalech žalobami tak, aby nedocházelo k promlčení bezdůvodného obohacení. Žalovaná tak měla uplatnit řádně a včas i nárok žalobce za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016, což se však nestalo a tento nárok byl uplatněn pozdě, když žaloba byla podána až dne 15. 1. 2019, tedy po uplynutí zákonné promlčecí doby nároku na zaplacení bezdůvodného obohacení (dva roky po do 31. 12. 2013 tři roky po 1. 1. 2014), přičemž dlužník se promlčení dovolal v rámci soudního řízení před Okresním soudem , adresa, – město v řízení pod sp. zn. , spisová značka, a to podáním doručeným soudu dne 12. 3. 2019. V návaznosti na důvodné uplatnění námitky promlčení nezbylo žalobci nic jiného než vzít žalobu z 15. 1. 2019 v rozsahu nároku za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016 zpět a to částečným zpětvzetím, když žalobou bylo uplatněno i období od 15. 1. 2016 do 31. 12. 2018. Žaloba byla vzata zpět částečně dne 2. 3. 2021 a to co do částky 913 826,09 Kč, usnesením ze dne 17. 3. 2021 pod č. j. , spisová značka, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno. Pozdním podáním žaloby tak žalovaná způsobila žalobci škodu ve výši 575 461,77 Kč odpovídající nároku žalobce vůči dlužníkovi, když až po uplynutí promlčecí doby a uplatnění námitky promlčení dlužníkem se stala uvedená pohledávka žalobce soudně nevymahatelnou. Žalobce uvedl, že předmětem právního vztahu mezi žalobcem jako klientem a žalovanou jako jeho advokátkou bylo poskytování právních služeb přinejmenším od 25.8.2008 do 30.6.2020 ve vztahu k nárokům na vydání bezdůvodného obohacení dlužníka na úkor žalobce z nadužívání předmětného domu. S ohledem na povahu nároku žalobce, který vznikal průběžně, navrhla sama žalovaná Radě města Plzně v dopise ze dne 25.6.2010 schválit usnesení obecně tak, aby byly podávány žaloby tak, aby nedošlo k promlčení nároku, nikoliv pro konkrétní částky.“ Na základě návrhu žalované bylo dne 28.6.2010 přijato Radou městě Plzně usnesení č. , hodnota, , v němž byla vzata na vědomí potřeba soudně vymáhat dále specifikované bezdůvodné obohacení plynoucí z užívání nebytových prostor v domě , adresa, tak, aby nedošlo k jeho promlčení a v němž zároveň bylo schváleno soudní vymáhání bezdůvodného obohacení získaného dlužníkem. O vydání tohoto usnesení byla žalovaná vyrozuměna e-mailem ze dne 14.7.2010. Žalovaná oznámila žalobci dne 6.12.2018 své pochybení spočívající v tom, že nepodala žalobu, ačkoliv tak měla učinit s odůvodněním, že tato nebyla podána z důvodů technického a organizačního pochybení kanceláře žalované a že je žalovaná připravena danou záležitost řešit přes svoji pojišťovnu a se žalobcem dohodou, což se však nestalo a žalovaná přes předžalobní výzvu ze dne 9.2.2022 neuhradila ničeho., právnická osoba, výši uplatněné škody ve výši částky odpovídající nadužívání domu v období od 1.6.2012 do 14.1.2016 žalobce uvedl, že od 1.6.2012 do 22.6.2014 činil podíl žalobce na předmětném domě 6/9 a od 23.6.2014 do 14.1.2016 činil podíl 27/36. Od 1.6.2012 do 14.1.2016 jsou pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobce vůči dlužníkovi podstatné spoluvlastnické podíly k domu, které se v posuzovaném období nezměnily a to 1/36 , jméno FO, , 1/36 , jméno FO, , 1/36 , jméno FO, a 1/36 dlužník, tj. spol. , právnická osoba, , když dlužník ( společnost , právnická osoba, , ) jedná ve shodě s těmito spoluvlastníky, což znamená, že dlužníkovi jakožto osobě jednající s uvedenými spoluvlastníky ve shodě náleží právo užívat dům v rozsahu podílu o velikosti 4/36, resp. 1/9. Jelikož mezi žalobcem a dlužníkem byla vedena řada soudních řízení, nechal si sám dlužník od společnosti , právnická osoba, vypracovat pro stanovení obvyklého nájemného jednotlivých prostor domu v období od 2004 do 2014 znalecký posudek č. , hodnota, -27/2014 a z tohoto posudku vycházel žalobce. Podle znaleckého posudku dlužník využívá nebytové prostory o celkové výměře 163,46 m2, kterou sdělil sám dlužník, v prostorách umístěných v 1. NP a 1. PP (obchod o výměře 71,81 m2, kancelář o výměře 5,14 m2, sklad o výměře 72,23 m2, předsíň o výměře 13,20 m2 a WC o výměře 1,08 m2). K prostorám bytů v 2. NP a 3. NP o celkové výměře 350,8 m2 měl výhradní přístup žalobce. V domě se nacházejí dále společné prostory chodeb a schodišť v 1. až 4. NP a půda, vše o celkové výměře 308,3 m2, k nimž měli přístup všichni spoluvlastníci. Znaleckým posudkem společnosti , právnická osoba, z roku 2014 byla určena výše obvyklého nájemného nebytového prostoru ve výši 1.602,81 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2012, ve výši 1.655,37 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2013 a ve výši 1.678,87 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2014. Žalobce uplatnil obvyklé nájemné dle tohoto posudku, když obvyklé nájemné za pronájem nebytových prostor představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) 152 831Kč ( podíl žalobce 6/9 – 101 887,33 Kč) , za rok 2013 částku 270 586 Kč ( podíl žalobce 6/9 – 180 390,67 Kč), za rok 2014 částku 274 428 Kč (podíl žalobce 6/9 – za období o 1.1.2014 do 22.6.2014 – částku 85 987,44 Kč, za období od 23.6.2014 do 31.12.2014 podíl žalobce 27/36 - částku 109 085,13 Kč), rok 2015 částku 274 428Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 205 821 Kč) a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 10 497 Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 7 872,75 Kč. Obvyklé nájemné za pronájem bytů představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) částku 168 070 Kč, za rok 2013 částku 288 120 Kč, za rok 2014 částku 288 120 Kč, za rok 2015 částku 288 120 Kč a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 11 021 Kč. Celkem poměrná část obvyklého nájemného za pronájem nebytových prostor v posuzovaném období od 1.6.2012 do 14.1.2016 vypočtená podle podílu žalobce činí 691 044,32 Kč.3. Podle velikosti podílu dlužníka a osob jednajících s ním ve shodě na domě ve výši 1/9 by dlužníkovi a osobám jednajícím s ním ve shodě náležela za užívání celých bytových prostor nájemné za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) částka 18 674,44 Kč , za rok 2013 částka 32 013,33 Kč, za rok 2014 částka 32 013,33 Kč, za rok 2015 částka 32 013,33 Kč, za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částka 1 224,56 Kč. Celkem poměrná část obvyklého nájemného za pronájem bytů v posuzovaném období od 1.6.2012 do 14.1.2016 vypočtená podle podílu dlužníka a osob jednajících s ním ve shodě činí 115.582,55 Kč. Při vzájemném započtení nároků žalobce (691.044,32 Kč) a dlužníka (115.582,55 Kč) na obvyklé nájemné za užívání nebytových a bytových prostor domu v období od 1.6.2012 do 14.1.2016 by činil nárok žalobce vůči dlužníkovi na zaplacení bezdůvodného obohacení částku ve výši 575 461,77 Kč.4. Žalobce v rámci vyčíslení a uplatnění nároku na náhradu škody vůči žalované neuplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči dlužníkovi ve výši 3 708 Kč odpovídající náhradě za správu domu, ačkoliv tento nárok žalobce původně v žalobě ze dne 14.1.2019 vypracované a podané žalovanou uplatňoval.5. Společně s jistinou nároku na náhradu škody žalobce uplatňuje touto žalobou i nárok na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počínaje ode dne 31.10.2019. Počátek běhu zákonného úroku z prodlení byl stanoven na základě výzvy žalobce ze dne 15.10.2019 k zaplacení náhrady škody, která byla doručena ž