34 C 244/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 7. 6. 2006 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek, jež je ve skutečnosti úrokem, ve výši 7 787 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 39 týdenních splátkách. Žalovaný však nehradil sjednané částky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy a počínaje zmeškáním poslední splátky dne 7. 3. 2007 se dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. Pohledávka z této smlouvy včetně příslušenství byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena nejdříve dne 19. 6. 2015 společnosti , Anonymizováno, ke dni 1. 7. 2015, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015, a posléze smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 12. 9. 2019. Žalobkyně odeslala dne 26. 4. 2023 žalovanému předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nijak nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud projednal věc za podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.4. Soud vzal za prokázané, že v písemné smlouvě o půjčce datované dne 7. 6. 2006 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit za to právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 7 787 Kč. Žalovaný dle svého prohlášení ve smlouvě peníze převzal. Dlužnou částku se zavázal zaplatit v 39 splátkách po 533 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 má soud za prokázané, že pohledávka žalobkyně vůči žalovanému byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na společnost , Anonymizováno, . Dne 25. 6. 2015 oznámila společnost , právnická osoba, žalovanému postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno, Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná pohledávka byla ze společnosti , Anonymizováno, . postoupena na žalobkyni. Dne 12. 9. 2018 vyhotovila společnost , Anonymizováno, oznámení o postoupení o postoupení pohledávky, které dle podacího lístku zaslal žalovanému 14. 9. 2019. K zaplacení žalované částky vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023, kterou dle podacího lístku odeslala žalovanému dne 27. 4. 2023.5. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 657 obč. zák. ve spojení s § 39 obč. zák., neboť projevy vůle právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze a žalovaný se chtěl zavázat peníze po uplynutí dohodnuté doby vrátit, zaplatit úrok za současného převzetí předmětu půjčky. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 658 odst. 1 obč. zák. výslovně umožňuje, jedná se však o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 39 obč. zák., a proto je smlouva neplatná. V dané věci byla předmětem půjčky částka 13 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 7 787 Kč, tj. cca 80 % ročně. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila v červnu 2006 průměrně 12 %. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Soud postoupení pohledávek posoudil podle § 1879 o. z. a násl. Jelikož je v dané věci zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 13 000 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení žalovaný zaplatil částku 550 Kč, je zřejmé, že žalovanému zůstane k zaplacení částka 12 450 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 457 obč. zák. K vrácení bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 26. 4. 2023, který byl odeslaný dne 27. 4. 2023, tudíž se do dispoziční sféry žalovaného dostal nejdříve dne 1. 5. 2023. Tuto výzvu soud podřadil pod § 563 obč. zák. Z toho důvodu byl žalovaný povinen splnit dluh tohoto dne. Nezaplatil-li žalovaný tento den, byl ode dne 2. 5. 2023 v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 12 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 5. 2023 do zaplacení a ve zbytku žalobu shledal nedůvodnou.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 061,48 Kč, přičemž tato částka představuje 91,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.