39 C 1/2024-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 5. 9. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 16 565 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku, zákonného úroku z prodlení a účtované smluvní pokuty za neplnění smluvních podmínek. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru na základě povolení [obec] národní banky z 18. 5. 2018 uzavřela se žalovanou 11. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalované byl poskytnut úvěr 30 000 Kč. Poskytnutí bylo sjednáno tak, že částka 27 500 Kč bude zaslána na účet zákazníka, částka 2 500 Kč je považována za provizi zprostředkovatele, která je poskytována přímo jemu. Za poskytnuté finanční prostředky měla žalovaná uhradit další platby, celkem měla zaplatit 42 000 Kč, a to ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Splatnost byla sjednána vždy do 20. dne daného měsíce, první splátka byla splatná 20. 3. 2021. Bylo dohodnuto, že žalobkyně je oprávněna úvěr zesplatnit, pokud je žalovaná v prodlení s úhradou, byť jen jedné splátky nebo její části, a to po dobu delší než dva měsíce. Žalobkyně, v důsledku neplnění povinností žalované, zaslala oznámení o zesplatnění úvěru dne 24. 7. 2023. Žalovaná byla celkem třikrát upomenuta o zaplacení splátek, a to 27. 5. 2023, 27. 6. 2023, naposledy pak právě oznámením o zesplatnění z 24. 7. 2023. Za tyto kroky byly účtovány částky v souladu se smluvními podmínkami, tedy 100 Kč za každou zaslanou upomínku. Ke dni zesplatnění úvěru činila zesplatněná část jistiny 10 424 Kč, dále pak existoval dluh na splátkách ke dni zesplatnění ve výši 3 270 Kč, jednalo se o dlužné úroky 758 Kč a dluh na jistině 2 512 Kč. Dlužná jistina tedy byla vyčíslena na 12 936 Kč. Tuto částku žalovaná ani po upomínkách neuhradila, žalobkyně tedy nárokuje uhrazení této jistiny včetně sjednaného úroku 21,05% ročně dle smlouvy, dále pak také úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po datu zesplatnění. Co se týká ostatních částek, žalobkyně účtuje právě úroky dlužné ke dni zesplatnění 758 Kč, dále pak částku 300 Kč za zaslané upomínky. Další částí nároku jsou smluvní pokuty. Smluvní pokuta vznikla neuhrazením měsíčních splátek, je účtovaná s odkazem na článek IV bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru, kde byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý případ prodlení měsíční splátky. Žalovaná se dostala do okamžiku zesplatnění úvěru, tedy do 24. 7. 2023, do prodlení celkem se čtyřmi splátkami, je tedy požadována smluvní pokuta 1 996 Kč. Dále je pak účtována smluvní pokuta za dobu od 25. 7. 2023 do 4. 9. 2023, kdy tato byla sjednána podle článku IV bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru v sazbě 0,1% denně z neuhrazených splátek. Smluvní pokuta je tedy účtována z dlužné částky 13 694 Kč, celkem 575 Kč. Ve věci byl dne 8. 9. 2023 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalované dne 7. 12. 2023 zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Podáním doručeným soudu dne 12. 1. 2024 vzala žalobkyně svůj požadavek na zaplacení úroku v sazbě 21,05% ročně z částky 12 936 Kč zpět. S odkazem na § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu soud v této části řízení výrokem II zastavil. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 4. Z předložených listinných důkazů byly osvědčeny tyto skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 11. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo]. Žalovaná byla identifikována rodným číslem, telefonním číslem, adresou. Uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 28 000 Kč, je vdaná, bydlí v bytě v osobním vlastnictví. Jejím zaměstnavatelem je [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. Celková výše spotřebitelského úvěru byla stanovena částkou 30 000 Kč se sjednanými měsíčními splátkami po 1 050 Kč. Bylo sjednáno celkem 40 měsíčních splátek, poslední byla splatná 20. 6. 2024. Celková cena úvěru byla stanovena na 42 000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 21,05% ročně. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový. V článku IV. smlouvy jsou sjednány podmínky pro zesplatnění, konkrétně takové, že poskytovatel úvěru je oprávněn zesplatnit úvěr okamžitě, pokud je zákazník v prodlení s úhradou jedné splátky, nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce. V článku IV. bod 2 jsou také uvedeny smluvní pokuty, které v tomto případě také žalobkyně nárokuje, a to smluvní pokuta za prodlení se splacením splátky úvěru, v procentní denní sazbě, pak také pokuta za prodlení s jednotlivou splátkou. Z potvrzení o provedení transakce [právnická osoba] bylo ověřeno, že žalobkyně poskytla žalované dne 19. 2. 2021 částku 27 500 Kč s tím, že v souvislosti s touto smlouvou (shodný variabilní symbol), bylo zprostředkovateli vyplaceno 2 500 Kč. Totožné informace jsou pak uvedeny ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde jsou uvedeny, jak úroková sazba, tak RPSN a případné sankce. Žalobkyně předložila také doklady o tom, že byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet, kdy příjmy žalované byly osvědčeny z výplatních pásek Úřadu městského obvodu [obec a číslo] za měsíce prosinec 2020 (čistý příjem 27 358 Kč), leden 2021 (čistý příjem 28 352 Kč). Podle výpisu z centrální evidence exekucí se zde žalovaná ke dni 18. 2. 2021 neobjevuje. Stejně tak není vedena jako dlužník v insolvenčním rejstříku, když je zřejmé, že lustrována byla jak žalovaná, tak její manžel. Předložena byla také informace o jednotce, podle které je žalovaná a její manžel jsou žalovaná a její manžel vlastníky bytové jednotky [číslo] v [obec]. Postup splácení byl ověřen z výpisu z úvěrového účtu. Žalobkyně dále předložila upomínky, které byly žalované zasílány dne 27. 5. 2023 a 27. 6. 2023, dále bylo předloženo zesplatnění pro smlouvu z 24. 5. 2023, kde byly žalované zároveň vyčísleny smluvní pokuty a byla vyzvána k jejich zaplacení spolu se zaplacením nedoplatku úvěru. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušení utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Po provedení listinných důkazů soud konstatuje, že je na místě žalobě vyhovět. Soud posoudil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako platné právní jednání, které splňuje náležitosti stanovené občanským zákoníkem v ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ale také požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Strany sjednaly, že úvěrující poskytne úvěrované finanční prostředky bez stanovení účelu. Smlouva obsahuje požadované náležitosti včetně celkové výše částky, která má být zaplacena, výše splátky, stanovené úrokové sazby i RPSN. Zde soud konstatuje, že se samozřejmě jako v ostatních případech zabýval tím, zda nebyl sjednán úrok nepřiměřeně vysoký. Je však třeba konstatovat, že žalované byla poskytnuta částka fakticky 27 500 Kč (soud uvažuje o částce 2 500 Kč) jako o dalším poplatku za poskytnutí úvěru) s tím, že žalovaná měla uhradit celkem 40 000 Kč ovšem ve čtyřiceti měsíčních splátkách, tedy doba splatnosti byla stanovena 3,5 roku. Po přepočtení těchto údajů, kdy je zřejmé, že za více než tři roky měla žalovaná zaplatit o 14 500 Kč, lze v podstatě hovořit o úroku 14,50% ročně. Tento soud považuje za takový, který odpovídá poskytnutí úvěru od nebankovních společností, zároveň však splňuje podmínky platného právního jednání, protože nepřekračuje přiměřenou úrokovou míru tak, jak je opakovaně judikováno Nejvyšším soudem České republiky při posuzování platnosti úvěrových smluv. Také předsmluvní jednání, tedy posouzení úvěruschopnosti žalované, považuje soud za zcela dostatečné pro to, aby nároky žalobkyně považoval za odpovídající sjednanému závazku. V tomto směru také soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvních pokut, které byly účtovány, a to v souladu s ustanovením § 2048 odst. 1 a násl. občanského zákoníku. Důvodný je také požadavek na zaplacení částky 300 Kč spočívající v náhradě zaslaných upomínek, když tyto odpovídají sjednaným poplatkům, kdy sazebník je součástí uzavřené smlouvy. Proto bylo žalované uloženo veškeré tyto částky uhradit, a to včetně úroku z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu