ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2024:39.C.136.2024.162 Datum: 2024-11-19 Předmět: Žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 52 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 58 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 72 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 86 z. č. 262/2006 Sb."] ["skončení pracovního poměru""pracovní cesta""jízdné""výpověď z pracovního poměru""dotace"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 50 (262/2006 Sb.), § 52 (262/2006 Sb.).
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 29. 5. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná mu 13. 2. 2024 žalovaným je neplatná. Uvedl, že výpověď mu byla předána 13. 2. 2024 v místě bydliště v době jeho pracovní neschopnosti. Výpovědní důvod je konkretizován tak, že si žalobce v pracovní době vyřizoval své soukromé záležitosti, úmyslně nevykonával práci úmyslně, chtěl získat neoprávněný majetkový prospěch na úkor svého zaměstnavatele. To se mělo stát 4. 12. 2023, kdy, ačkoliv tvrdil, že hodlá navštívit , Anonymizováno, a knihovnu , Anonymizováno, , právnická osoba, v , jméno FO, , toto neučinil. V rámci své pracovní cesty, která se měla uskutečnit 4. 12. 2023, se výkonu práce nevěnoval, ale zúčastnil se natáčení pořadu , Anonymizováno, pro , právnická osoba, . Žalobce sdělil prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému, že výpověď považuje za neplatnou, žádá o další zaměstnávání, nicméně je ochoten přistoupit na dohodu o skončení pracovního poměru. K dohodě ale nedošlo. Dne 2. 5. 2024 mu dokonce bylo doručeno upozornění na porušování základních pracovních povinností a konečné stanovisko, že žalobci práce přidělovaná nebude. Dle žalobce se ale důvody uvedené ve výpovědi z pracovního poměru nezakládají na pravdě. On se 4. 12. 2023 zúčastnil setkání s , tituly před jménem, , jméno FO, z , Anonymizováno, . Nepopírá, že se v uvedený den zúčastnil natáčení pořadu , Anonymizováno, , nicméně konal to v době přestávky na oběd. Navíc rozdělení pracovních činností si každý zaměstnanec žalovaného řídí sám, zaměstnanci pracují s kontem pracovní doby, služební cesta se započítává automaticky jako odpracovaných osm hodin, aniž záleží na tom, jak dlouho trvala. Je také třeba zohlednit to, že žalobce opakovaně tráví v práci více než 8,5 hodiny. Namítl také, že výpověď byla podána pozdě, po uplynutí více než dvou měsíců od okamžiku, kdy se žalovaný dozvěděl o účasti žalobce na natáčení (to bylo nejpozději 8. 12. 2023, kdy předložil vyúčtování pracovní cesty). Žalobce má za to, že výpověď je účelová, vytýkaná pochybení jsou vykonstruovaná. Dne 19. 7. 2024 žalobce doplnil, že při cestě vlakem se věnoval internímu grantu „Od romantismu k vědě“, studoval rukopisné záznamy archeologa , jméno FO, , Anonymizováno, , pak navštívil televizi , Anonymizováno, a zapojil se v čase oběda do natáčení pořadu v délce maximálně 40 minut. Následně se setkal s pracovnicí , Anonymizováno, , aby projednal spolupráci na odborné studii a předal archeologické nálezy. Pak se přemístil do knihovny , Anonymizováno, , právnická osoba, , aby studoval literaturu o nálezech z doby římské. Při cestě zpět opět pracoval na grantu. Žalobce ve svých dalších podáních akcentoval to, že jeho pracovní poměr trval velmi dlouhou dobu od roku 1998. Své pracovní úkoly vždy plnil bez větších problémů, potíže nastávaly pouze v komunikaci s přímou nadřízenou. Upozornil opakovaně také na to, že vždy disponoval přebytkem napracovaných hodin. Účastnil se jednání ve prospěch svého zaměstnavatele, a to dokonce o víkendech, aniž by tato práce byla proplácena.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a setrval na svém stanovisku, že výpověď z pracovního poměru je platná, pracovní poměr žalobce skončil 30. 4. 2024. Před podáním výpovědi proběhlo 9. 2. 2024 projednání porušování pracovních povinností ze strany žalobce. Žalobce slíbil, že se do 12. 2. 2024 vyjádří, to však neučinil a nastoupil na pracovní neschopnost. Žalovaný se o porušení pracovních povinností dozvěděl až 15. 2. 2023, proto považuje výpověď za podanou včas. Podle informací žalovaného se 4. 12. 2023 věnoval žalobce převážnou část pracovní cesty soukromé záležitosti. Natáčení mělo začít v 11:15 hodina a trvalo asi tři hodiny, žalobce dostal i honorář. Vysílání proběhlo 13. 12. 2023. Žalobce ovšem svému zaměstnavateli deklaroval v uvedený den nutnost navštívit , Anonymizováno, a knihovnu , Anonymizováno, , právnická osoba, v , jméno FO, . Podle žalovaného se žalobce jednoznačně dopustil porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, práci pro žalovaného pouze předstíral, uplatnil nárok na cestovní náhrady i stravné, samozřejmě získal i mzdu, ovšem v žádném případě tuto nevykonal. Došlo k nevratnému narušení důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, proto bylo na místě dát výpověď. Žalovaný odkázal na § 301 písmeno a) až c) zákoníku - povinnosti zaměstnance. Odkázal také na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, , o tom, jak se má zaměstnanec chovat, aby nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už v podobě majetkové či morální. Dále pak žalovaný akcentoval několik rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve vztahu k narušení nezbytné vzájemné důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. K otázce pracovní doby uvedl, že od roku 2023 mohou zaměstnanci využívat pružnou pracovní dobu, nejedná se o konto pracovní doby podle § 86 zákoníku práce, pružná pracovní doba je upravená v článku V kolektivní smlouvy. Neuplatní se ale v případě pracovní cesty, kdy je pevná osmihodinová pracovní doba. Kolektivní smlouva upravuje i práci přesčas, ovšem pouze výjimečně po předchozí dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tuto práci by měl zaměstnavatel nařídit nebo k ní dát souhlas. Žalovaný tedy konstatuje, že došlo k zásadnímu porušení důvěry, kdy navíc žalobce ani neinformoval o tom, že se jakéhokoliv natáčení zúčastnil, neučinil žádný pokus své jednání napravit. Navíc se jedná o osobu, která opakovaně a dlouhodobě porušuje povinnosti související zejména s pracovními cestami, jakož i s vyřizováním soukromých záležitostí v pracovní době, kdy se tak stalo už v roce 2011 i 2022. Žalovaný dále doplnil, že ji žalobce neinformoval o tom, že musí cokoliv projednávat v televizi, pokud následně začal argumentovat tak, že se snažil vyjednat natáčení pořadu o archeologii. Přesvědčení žalovaného o tom, že práce pro zaměstnavatele žalobce nekonal, plyne i z časové osy pracovní cesty. Vlak odjížděl z , Anonymizováno, v 9:00 hodin, do , jméno FO, přijel v 10:17 hod. V 10:40 hod. si žalobce zakoupil jízdenku , jméno FO, . V 11:15 hod. bylo zahájeno natáčení pořadu na , právnická osoba, . Následně si zakoupil žalobce jízdenku na , jméno FO, v , adresa, :20 hod., jízdenku na vlak 15: 37 hod. a vlak odjel 15: 43 hod.3. Tvrzení o trvání pracovního poměru bylo prokázáno pracovní smlouvou ze dne 3. 8. 1998, kdy byl žalobce přijat na pracovní pozici dokumentátor na dobu určitou do 2. 8. 1999. Strany se shodly na tom, že pracovní poměr byl následně prodloužen na dobu neurčitou. Žalobce byl ve funkci archeologa, v rámci své pracovní náplně byl povinen provádět výzkumné práce, vyhodnocovat a zpracovávat výsledky výzkumu, zpracovávat nálezy, vést základní evidenci, případně evidenci pro předávání do muzejních sbírek, je také povinen publikovat, prezentovat činnost na výstavách a expozicích a věnovat se přednáškové činnosti, samozřejmě pak byl povinen dodržovat vnitřní předpisy žalovaného. Z výpovědi z pracovního poměru bylo zjištěno, že je datována 13. 2. 2024, odkazuje na ustanovení § 52 písmeno g) zákoníku práce. Výpovědní důvod je vymezen tak, že 8. 12. 2023 předložil žalobce žalovanému vyúčtování pracovní cesty konané 4. 12. 2023 s tím, že účelem pracovní cesty byla návštěva , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Dne 15. 12. 2023, ale bylo zjištěno, že 4. 12. 2023 se žalobce nevěnoval pracovní činnosti, ale zúčastnil se natáčení pořadu , Anonymizováno, . Toto jednání dosahuje minimálně intenzity závažného porušení pracovních povinností, tedy byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písmeno g) zákoníku práce. Žalobce byl upozorněn na to, že pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, tedy 30. 4. 2024.4. Skutečnost, že žalobce požádal o další zaměstnávání, je prokázána vyjádřením právního zástupce žalobce, ve které se tento vymezuje proti tomu, že by výpověď měla být platná. Uvádí, že celé jednání ve výpovědi uváděné je zkreslené. Dále také není zřejmé, čím měl být vlastně žalovaný poškozen a jaký majetkový prospěch měl žalobce získat. Trvá tedy na dalším zaměstnávání a žádá o to, aby byly problémy projednány na osobní schůzce.5. Neúspěch jednání byl prokázán vzájemnou korespondencí mezi právním zástupcem žalobce a žalovaným. Obsah těchto listin byl významný pro rozhodnutí ve věci z pohledu kontextu celého postoje žalobce ke svému zaměstnavateli a plnění jeho pracovních povinností, byť s jedná z větší části o dokumenty datované po podání výpovědi. Přípisem ze dne 23. 4. 2024 byl žalobce upozorněn na předchozí pochybení, ke kterému mělo dojít například v roce 2022, kdy probíhal záchranný archeologický výzkum akce , Anonymizováno, , za provedený průzkum byl vyplaceno 60 000 Kč. Byl zhotoven 3D model celé stavby a proveden geofyzikální průzkum. Nicméně v roce 2024 bylo sděleno, že nebyly řádně odevzdány výstupy, které byly fakturovány, bylo zjištěno, že ač vyfakturován, geofyzikální průzkum provede
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.