25 C 391/2024-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vyklidit a vyklizený předat shora označený byt, jenž je součástí pozůstalosti po zesnulé , Jméno žalobce B, , která byla výlučným vlastníkem mj. této nemovitosti. Žalobce byl usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 25. 4. 2022 č.j. 29 D 2281/2021-45 jmenován správcem části pozůstalosti, od tohoto rozhodnutí odvozoval svoji aktivní legitimaci. Žalobce doplnil, že dne 12. 6. 2024 uzavřela žalovaná s pronajímatelkou bytu, zastoupenou žalobcem, jakožto správcem nemovitosti, nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání ve výroku I. tohoto rozsudku označeného bytu. K uzavření této smlouvy zmocnil svoji právní zástupkyni , Jméno advokátky, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to 6 měsíců od uzavření smlouvy, výše nájemného byla sjednána částkou 10 000 Kč měsíčně spolu s měsíční zálohou na jednotlivé služby se splatností do 25. dne kalendářního měsíce, za který se nájem hradí, v hotovosti k rukám zástupkyně žalobce. Z důvodu soustavného porušování povinnosti nájemce (zejména nehrazení řádného nájemného za dobu delší 3 měsíců – žalovaná neuhradila nájemné ani jednou), byla nájemní smlouva ze strany žalobce vypovězena dopisem odeslaným poskytovatelem poštovních služeb dne 18. 10. 2024. Žalovaná tento dopis, v němž kromě výpovědi byla vyzvána i k vyklizení a vrácení tohoto bytu (na konci výpovědní lhůty), převzala dne 23. 10. 2024. Výpovědní lhůta uplynula dne 30. 11. 2024. Žalovaná na to reagovala dopisem, který přinesla do sídla advokátní kanceláře právní zástupkyně žalobce, v němž sdělila, že nesouhlasí s výpovědí z nájmu bytu a dodala, že bude podána žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, což však neučinila. Bytovou jednotku žalovaná užívá od června roku 2024, aniž by za ni hradila nájemné či náklady spojené s užíváním bytu.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce, jakožto správce nemovitosti (části dědictví) zůstavitelky , Jméno žalobce B, , uzavřel se žalovanou dne 12. 6. 2024 smlouvu o nájmu bytu, kterou byla pronajata žalované, jakožto nájemkyni, ve výroku I. tohoto rozsudku konkretizovaná bytová jednotka č. , hodnota, , nacházející se v nemovitosti na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou šesti měsíců ode dne nabytí platnosti a účinnosti nájemní smlouvy. Smlouva mohla být prodloužena po plnění povinností ze strany žalované na základě písemného dodatku uzavřeného oběma smluvními stranami. Žalovaná se zavázala hradit za užívání bytu nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně, splatné vždy nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí, v hotovosti oproti příjmovému dokladu na adrese AK zástupkyně žalobce, poprvé za měsíc červenec. K ukončení nájmu mohlo dojít uplynutím sjednané doby nebo písemnou výpovědí výhradně z důvodů uvedených ve smlouvě nebo o. z., přičemž výpovědní doba byla ujednána v délce 1 měsíce mj. pro případ hrubého porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu, bez výpovědní doby bylo možné smlouvu vypovědět v případě porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem (označená nájemní smlouva). , jméno FO, byla vlastníkem shora označené nemovitosti (informace o pozemku). Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 4. 2022 č.j. 29 D 2281/2021-45 byl žalobce, jakožto pozůstalý syn zůstavitelky , Jméno žalobce B, a dědic ze zákona, který dědictví neodmítl, jmenován správcem části pozůstalosti, konkrétně shora označeného pozemku včetně budovy. , právnická osoba, v návaznosti na toto jmenování byl povinen mimo jiné činit úkony nezbytné k údržbě a k uchování majetkových hodnot, oprávněn činit veškeré úkony týkající se správy uvedených nemovitostí, tj. zejména na základě stávajících nájemních smluv přijímat a vymáhat nájemné za užívání bytů v budově čp. , adresa, , činit úkony směřující k ukončení nájmu těchto bytů a k uvolněným bytům uzavírat nové nájemní smlouvy, přičemž tato právní a jiná jednání byl oprávněn činit správce vlastním jménem na vrub spravované části pozůstalosti. Dopisem bez blíže označeného dne, který adresovala žalovaná zástupkyni žalobce, žalovaná uvedla, že nesouhlasí s výpovědí z nájmu, kterou jim zástupkyně žalobce dala v zastoupení žalobce. Dodala, že za pomoci organizace Tady a Teď bude podána žaloba o neplatnost nájmu, neboť došlo k pochybení ze strany žalobce (označený dopis).4. Podle § 2292 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.5. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.6. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.7. Podle § 1405 o. z. kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování.8. Podle § 1678 odst. 1 o. z. kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu.9. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal, že byl jmenován správcem části pozůstalosti po zůstavitelce , Jméno žalobce B, , čímž získal oprávnění mj. činit úkony směřující jak k uzavírání nových nájemních smluv, tak i k ukončení nájmu bytů ve vlastnictví zůstavitelky, do něhož náleží i předmětná bytová jednotka. Jeho oprávnění a povinnosti jsou dále upraveny v § 1405 a násl. o. z. ve spojení s § 1677 a násl. o. z., neboť žalobce je pozůstalý , Anonymizováno, zůstavitelky , Jméno žalobce B, a z výše citovaného usnesení zdejšího soudu vyplývá, že jakožto dědic dědictví neodmítl. V řízení bylo nájemní smlouvou prokázáno, že žalobce z pozice správce uzavřel za paní , jméno FO, nájemní smlouvu se žalovanou, nájemní poměr byl ujednán na dobu určitou od 12. 6. 2024 do 12. 12. 2024 (6 měsíců), prodloužení této doby nebylo tvrzeno ani prokázáno. Tato smlouva byla uzavřena v souladu s § 2235 a násl. o. z. ve spojení s § 2201 a násl. o. z. V řízení bylo dopisem žalované prokázáno, že obdržela od žalobce v zastoupení zástupkyně žalobce, výpověď z nájmu tohoto bytu, s čímž nesouhlasila. Z informačního systému soudu vyplývá, že žalobu o neplatnost výpovědi z nájmu bytu ke zdejšímu soudu do dnešního dne nepodala. V řízení zůstala neaktivní, k výzvě soudu se nevyjádřila. Nájemní poměr skončil na základě výpovědi z nájmu, nejpozději k jeho ukončení došlo uplynutím sjednané doby, tj. ke dni 12. 12. 2024. Žalovaná byla v souladu s § 2292 o. z. nejpozději k tomuto dni povinna odevzdat byt správci. V řízení nebylo zjištěno, že by tuto povinnost splnila. Ode dne následujícího žalované nesvědčilo žádné právo k užívání bytu, tento byt užívala bez právního důvodu. Z titulu ochrany vlastnického práva dle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník je žalobce z pozice jmenovaného správce oprávněn domáhat se vyklizení nemovité věci (předmětné bytové jednotky). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou (zákonnou) patnáctidenní, neboť se jedná o vyklizení bytu.10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle § 7 ve spojení s § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“) za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepis žaloby) á 1 500 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby dle § 13 odst. 4 AT á 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 756 Kč. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 9 356 Kč, splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.