39 C 161/2025-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město dne 28. 4. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit 28 823,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem sazbě 18,80 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, uzavřela 9. 5. 2022 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit další částku 27 495 Kč. Jedná se o součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze 18 350 Kč (úroková sazba 18,18 % ročně), 1 500 Kč jako částku za zpracování zápůjčky a 6 097 Kč za komfortní splácení. Celková částka 62 495,50 Kč měla být vrácena ve 12 měsíčních splátkách po 5 208 Kč, poslední splátka byla splatná 9. 5. 2023. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Naposledy platil 23. 6. 2022. , právnická osoba, . 12. 2022 činila dlužná jistina 32 818,53 Kč, dlužný poplatek 24 176,47 Kč. Do data smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi společnosti , právnická osoba, a žalobkyní 27. 9. 2023, uhradil žalovaný celkem , hodnota, K tomuto datu představovala pohledávka 66 432,41 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek do sepisu žaloby uhradil žalovaný dalších 24 000 Kč, platba 2 000 Kč byla zaznamenána 20. 10. 2023, 20. 11. 2023, 20. 12. 2023, 19. 1. 2024, 20. 2. 2024, 21. 3. 2024, 22. 4. 2024, 21. 5. 2024, 21. 6. 2024, 9. 8. 2024, 27. 8. 2024, 27. 9. 2024. Platby byly započteny prvotně na nezaplacený poplatek, dále pak na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok. Žalobce tedy požaduje dlužnou jistinu 28 823,77 Kč, kapitalizované úroky 5 393,73 Kč za období od 10. 5. 2023 do 27. 9. 2024, dále pak kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 4 395,62 Kč za období od 3. 1. 2023 do 27. 9. 2023. Dále pak požaduje i nadále sjednaný úrok 18,18 % ročně i zákonný úrok z prodlení. Podáním doručeným soudu dne 6. 8. 2025 žalobkyně uvedla, že se domáhá úroku 18,18% ročně, což v je sazba zcela přiměřená. Účastníci měli svobodnou volbu smlouvu uzavřít, věděli, že za půjčení peněž jsou účtovány úroky, není tedy v rozporu s dobrými mravy se vrácení peněz včetně sjednaného příslušenství domáhat.2. Ve věci byl vydán 21. 5. 2025 elektronický platební rozkaz, ten byl ale pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ještě sdělil žalobkyni, že považuje uzavřenou smlouvu za neplatné právní jednání s ohledem na faktickou výši platby zapůjčení peněz. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil.3. Skutková tvrzení žalobkyně byla prokazována předloženými listinnými důkazy. V zákaznické kartě uvedl žalovaný svoje jméno, příjmení, datum narození i rodné číslo. Totožnost byla ověřena z občanského průkazu číslo , hodnota, . Uvedl své mobilní telefonní číslo , tel. číslo, adresu, na které by měly být splátky vybírány. Uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije v nájemním bytě, pracuje jako operátor ve , Anonymizováno, s čistým příjmem 42 853 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti byly vyčísleny 22 801 Kč, měsíční výdaje 10 000 Kč. Tyto údaje byly doloženy pracovní smlouvou a dále pak výplatními páskami za měsíce únor a březen 2022. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že je vedena pod číslem , hodnota, . Uvádí se, že zákazníkovi je poskytován spotřebitelský úvěr 35 000 Kč. Převzetí této částky potvrzuje klient podpisem smlouvy. Úvěr měl být použit na refinancování zůstatku předchozího úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, ve výši 11 378 Kč. Zákazníkovi má tedy být vyplaceno 23 622 Kč. Zákazník se zavázal zaplatit další poplatek celkem 25 947 Kč s tím, že 18 350 Kč představují úroky, 2 597 Kč, poplatek za komfortní poskytnutí a splácení 3 500 Kč za flexibilní splácení a 1 500 Kč poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru. Smlouva byla podepsána 9. 5. 2022. Ve smlouvě se uvádí, že zároveň je sjednáváno doplňkové pojištění 1 548 Kč. Úroková sazba činí podle uvedené smlouvy 86 %. Dlužná částka měla být uhrazena ve splátkách po 5 208 Kč. Sjednáno bylo 12 splátek, RPSN, 14 338 %. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že 9. 5. 2022 byl úvěr načerpán. 23. 6. 2022 bylo zaplaceno 5 000 Kč, ve dnech 20. 6. 2023, 19. 7. 2023, 21. 8. 2020 a 23. 9. 2023 bylo zaplaceno po 2 000 Kč, k 20. 9. 2023 byla vykazována dlužná částka 28 823,77 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla ověřena ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, kde pohledávka za žalovaným figuruje pod číslem , hodnota, . Dopisem z 29. 9. 2023 bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalovanému postoupení pohledávky s tím, že částka 66 370,13 Kč má být uhrazena do 10 dnů od doručení dopisu. Dopisem ze dne 18. 2. 2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k doplacení pohledávky, a to nejpozději do 5. 3. 2025, pohledávka byla vyčíslena 42 438,61 Kč. Žalobkyně také předložila listinu označenou jako uznání dluhu se splátkovým kalendářem, v němž měl žalovaný uznat co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 67 282,11 Kč vzniklý právě ze smlouvy č. , hodnota, . Další důkazy navrhovány, ani prováděny nebyly.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na uzavřenou smlouvu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání, ze kterého nevznikly zamýšlené důsledky v podobě vrácení finančních prostředků včetně dalších plateb ve smlouvě uvedených. Lze konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 35 000 Kč (z části na refinancování předchozího úvěru poskytnutého také právní předchůdkyní žalobkyně) s tím, že vráceno má být navíc 27 495 Kč. Platba 27 495 Kč, byť je rozdělena na různé poplatky a úrok, je v podstatě formou úplaty za poskytnuté finanční prostředky, na celou tuto částku je třeba nahlížet jako na úročení poskytnutých finančních prostředků. Byť se jedná o formulačně jiné platby představující např. poplatek za hotovostní inkaso, jednoznačně se jedná o finanční prostředky, které měly z uzavřené smlouvy vygenerovat i další zisk oproti úroku, který byl již navíc sám o sobě stanoven v sazbě zcela se vymykající běžnému úroku v době uzavření smlouvy (86% ročně). Pokud tedy soud vycházel z úvahy, že částka 27 495 Kč představuje právě úrok za poskytnutí finančních prostředků, a běžná úroková sazby v květnu 2022 v České republice, která dle údajů poskytovaných Českou národní bankou činila cca 9% (časové řady ARAD ČNB), je zcela zřejmé, že sjednaný úrok byl nepřiměřený. S odkazem na opakovaná rozhodnutí soudů vyšších stupňů, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, , lze konstatovat, že takovýto sjednaný úrok je nepřiměřený ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku, jeho ujednání v této výši je tedy třeba posoudit jako ujednání neplatné s odkazem na § 588 občanského zákoníku.9. S ohledem na právní úpravu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který staví na tezi, že je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než na neplatné (a žalobkyně sama na princip smluvní volnosti upozornila), soud se dále zabýval otázkou, zda ujednání o úrocích je oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy tak, aby se smlouva samotná dala označit za platné právní jednání. Ostatně sama žalobkyně argumentovala tím, že vlastně se ani celého sjednaného úroku nedomáhá, pokud sama požaduje jen 18,18% ročně. V tomto případě však nezbývá než konstatovat, že celé právní jednání bylo posouzeno jako neplatné, neboť ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smlouvy nelze. Je třeba položit si otázku, zda by v případě změny v obsahu smlouvy týkající se úroku z prodlení takováto smlouva byla uzavřena. Nicméně soud si tuto otázku vyhodnotil jako takovou, na níž je odpověď záporná, neboť smlouva je postavena tak, že nepřipouští žádných změn ve svém obsahu, jedná se o formulářovou smlouvu,