19 C 105/2026-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 802,62 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného pojistného k pojistné smlouvě č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo pojištění vozidla zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, s počátkem pojištění dne 19.6.2024.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Z listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“) s počátkem pojištění dne 19.6.2024 na dobu neurčitou, a to připsáním prvního pojistného ve výši 16 524 Kč na účet pojistitele. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, konkrétně vozidla zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, . Smlouvou se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 16 524 Kč s roční splatností. Na období od 19. 6. 2024 do 18. 6. 2025 bylo pojistné předepsáno v částce 16 524 Kč, toto pojistné žalovaný uhradil dne 19. 6. 2024. V důsledku vyššího nájezdu kilometrů předmětným vozidlem, než k jakému se vztahovala původní výše sjednaného pojištění, vznikl žalovanému za první rok trvání pojistné smlouvy nedoplatek na pojistném ve výši 10 113 Kč, a to v souladu se str. 5 odst. H pojistných podmínek, které jsou součástí předmětné pojistné smlouvy. Žalobce následně dle čl. 14 pojistné smlouvy změnil výši pojistného na nadcházející roční období od 19.6.2025 na částku 26 832 Kč, oznámení o změně bylo žalovanému doručeno elektronickým podáním žalobce dne 22. 6. 2025. Žalovaný nezaplatil řádně a včas nedoplatek pojistného za první rok trvání pojistné smlouvy ve výši 10 113 Kč ani pojistné za druhý rok trvání pojistné smlouvy. Sjednané pojištění proto zaniklo ke dni 17. 9. 2025 v souladu s upomínkou žalobkyně ze dne 17. 8. 2025 obsahující upozornění na zánik pojištění, nebude-li pojistné ve stanovené lhůtě uhrazeno. Dlužná částka sestává z nedoplatku za dopočtené kilometry za pojistné období od 19.6.2024 do 18. 6.2025 v částce 10 113 Kč a neuhrazeného pojistného za 91 dnů (období od 19. 6. 2025 do zániku smlouvy dne 17. 9. 2025) v částce 6 689,62 Kč. Ani po zániku pojištění žalovaný neuhradil dlužnou částku a v řízení zůstal nečinný, k žalobě se nevyjádřil ani neoznačil důkazy, které by dávaly prostor k pochybnostem co do oprávněnosti žalovaného nároku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2025 předanou k poštovnímu doručení téhož dne.4. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni pojistné. Žalobkyně má podle § 2782 odst. 1 o.z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení jistiny žalované částky dán.5. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky za žalovaným, pak žalobkyně vznesla nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 802,62 Kč od 25. 9. 2025 do zaplacení. Část takto uplatněného nároku soud shledává nedůvodnou z dále uvedeného důvodu. Žalobkyně v žalobním návrhu uvádí, že splatnost žalobou uplatněného nároku nastala dne 19. 6. 2024, byť je zákonný úrok z prodlení požadován až ode dne 25.9.2025. Soud je však toho názoru, že část nároku žalobkyně ve výši 10 113 Kč se stala splatnou až dne 1.7.2025 na základě výzvy doručené žalovanému dne 22. 6. 2025, v níž byl termín splatnosti uveden „do 7 pracovních dnů“, a část nároku žalobkyně ve výši 6 689,62 Kč byla splatnou dle pojistnou smlouvou sjednané splatnosti ročního pojistného, tedy ke dni 19.6.2025. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení z části dlužné jistiny 10 113 Kč ve výši 11,5 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše repo sazby stanovená Českou národní bankou k 1. 7. 2025 činila 3,5 %, které se dle § 2 citovaného nařízení vlády zvyšují o osm procentních bodů, a dále soud žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení z části dlužné jistiny 6 689,62 Kč ve výši 12 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše repo sazby stanovená Českou národní bankou k 1. 1. 2025 činila 4 %, které se dle § 2 citovaného nařízení vlády zvyšují o osm procentních bodů. Počátek běhu zákonného úroku z prodlení soud přiznal dle žalobního návrhu, neboť se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení až po datu splatnosti obou částí dlužné jistiny. Ve zbývající výši pak soud žalobkyní uplatněný nárok na zákonný úrok z prodlení výrokem pod bodem II. zamítl.6. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná (toliko v marginální části požadovaného příslušenství), a proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 400 Kč a paušální náhradu podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož je právní zástupkyně žalobkyně plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 315 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně.7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.