25 C 52/2026-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 13 641 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu k pronájmu bytové jednotky , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2023 do 31. 7. 2023. Ukončen byl v květnu 2024, kdy žalovaný byt opustil. Žalovaný se zavázal hradit nájemné v měsíční výši 524 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 150 Kč, celkem 674 Kč měsíčně. Žalovaný v roce 2023 uhradil za měsíce únor a březen vždy částku 674 Kč, za měsíc duben 2023 zaplatil pouze částku 152 Kč, od května do prosince nezaplatil ničeho. Za rok 2023 mu tak vznikl nedoplatek ve výši 8 003 Kč. V roce 2024 až do opuštění bytu v květnu žalovaný nezaplatil žádnou platbu, jeho dluh tak činí 5 638 Kč. Ani přes výzvu ze dne 26. 11. 2025 svoji povinnost nesplnil a dluh na nájemném neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce, jakožto vlastník bytu , adresa, , uzavřel se žalovaným (jakožto nájemcem) blíže nespecifikovaného dne smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou od 1. 2. 2023 do 31. 7. 2023, kterou mu pronajal označený byt. Strany sjednaly výši nájemného částkou 524 Kč měsíčně a platby za služby spojené s užíváním bytu ve výši 150 Kč, obě částky v celkové výši 674 Kč byly splatné nejpozději do 25. dne daného měsíce (citovaná smlouva, evidenční list nájemníka, výpis z katastru nemovitostí). Byt žalovaný převzal dne 1. 2. 2023 (protokol o odevzdání bytu). Z přehledu předpisů a plateb za rok 2023 a z vyúčtování služeb za rok 2023 vyplývá, že žalovanému vznikl za rok 2023 nedoplatek v zaokrouhlené výši 8 003 Kč (na nájemném 4 264 Kč, na vyúčtovaných službách 3 739,16 Kč). Z přehledu předpisů a plateb za rok 2024 a z vyúčtování služeb za rok 2024 soud zjistil, že žalovaný dluží žalobci za rok 2024 částku 5 637,63 Kč (na nájemném 2 620 Kč, na vyúčtovaných službách 3 017,63 Kč). Dopisem ze dne 26. 11. 2025 žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužného nájemného v celkové výši 13 641 Kč (označený dopis včetně podací stvrzenky a vrácené závady). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný svůj závazek vůči žalobci ani přes upomínku splnil.4. Podle § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § 2253 obdobně.5. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.6. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena v souladu s § 2201 a násl. o.z. nájemní smlouva, na jejímž základě žalovanému vzniklo právo nájmu k výše označené bytové jednotce. Žalovaný byl v souladu s výše citovaným § 2251 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2201 o.z. povinen hradit sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, jež byly splatné k 25. dni běžného měsíce. Nájemní vztah skončil uplynutí sjednané doby nájmu, tj. dnem 31. 7. 2023. Z tvrzení žalobce, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že žalovaný byt opustil až v květnu 2024. Žalovaný za shora označené období od měsíce února 2023 do května 2024 dluží na nájemném částku 13 641 Kč (nájem 16 x 524 Kč + nedoplatek za služby v roce 2023 v částce 3 739 Kč + nedoplatek za služby v roce 2024 v částce 3 018 Kč – částečná úhrada 1 500 Kč). Od 1. 8. 2023 do 31. 5. 2024 užíval předmětný byt bez právního důvodu, čímž mu dle § 2295 o.z. vznikla povinnost hradit náhradu ve výši ujednaného nájemného, neboť byt neodevzdal pronajímateli v den skončení nájmu, a to až do dne, kdy byl skutečně předán pronajímateli. Z tvrzení žalobce, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, vyplynulo, že žalovaný z částky v celkové zaokrouhlené výši 13 641 Kč neuhradil ničeho, vznik dluhu ani jeho výši nesporoval. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků, má dále žalobce v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. právo na přiznání úroku z prodlení. Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, prostá výzva k plnění a sepis žaloby) á 1 660 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Podle § 137 odst. 1 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 1 155 Kč. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 7 455 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.