28 C 21/2026-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 26 184,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za sjednanou dobu poskytnutí úvěru úrok v pevné výši 507 Kč. Dále se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 529 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 5 827,92 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 176,19 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 450 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 709 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 028,57 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, úroku vyčísleného od 10. 3. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 578,57 Kč a dále zákonného úroku z prodlení od prodlení žalované do 20. 2. 2025 ve výši 1 114,39 Kč. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky, neuhradila však ničeho. Žalobkyně dále uvedla, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla uzavřena dne , datum, Smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala za sjednanou dobu poskytnutí úvěru uhradit úrok ve výši 507 Kč. Dále se zavázala uhradit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední z nich byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, z tohoto důvodu vzniklo věřiteli právo na zesplatnění úvěru a úhradu celé dlužné částky na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně tak požadovala po žalované uhrazení jistiny ve výši 3 608,16 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 73,90 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 400 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 395,66 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 514,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, a dále úroku vyčísleného od 13. 12. 2023 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 391,62 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 749,97 Kč. Ani v tomto případě žalovaná i přes předžalobní upomínku svůj dluh neuhradila.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy, kdy uvedla, že předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, přičemž nahlížel i do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. To vše bylo zaznamenáno v žádosti o úvěr ze dne , datum, , přičemž v této žádosti žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené, výše jejich měsíčních příjmů činí 13 065 Kč, výdajů 7 960 Kč. Použitelný příjem byl tak stanoven na částku 5 105 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí u příbuzných, je svobodná a má vyživovací povinnost vůči další jedné osobě. Tvrzená majetková situace byla následně ověřena z výpisu z běžného účtu a z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory. S ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky tak právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že stejně postupovala i v případě smlouvy ze dne , datum, .3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Podáním doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 419,06 Kč představující smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, . Soud postupoval dle ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení co do této částky zastavil.6. Z předložených listin má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně ohledně uzavření obou smluv a ujednání v nich obsažených, a to zejména ve vztahu k výši poskytnutého úvěru a k výši částky, kterou se zavázala žalovaná v souvislosti s poskytnutím tohoto úvěru uhradit. S ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti obou smluv se soud blíže dalšími ujednáními ve smlouvě nezabýval. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti se smlouvou ze dne , datum, uhradila částku 12 600 Kč a v souvislosti se smlouvou ze dne , datum, uhradila částku 8 400 Kč, žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak. K prokázání potvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované soud k důkazu provedl výpisy z běžného účtu žalované, oznámení o změně výše dávky sociální podpory, žádosti o úvěr, přičemž z těchto listin byla prokázána tvrzení žalobkyně ohledně toho, že právní předchůdce žalobkyně se zabýval úvěruschopností žalované, přičemž i s ohledem na úhrady, které žalovaná provedla lze dospět k závěru, že v době poskytnutí úvěru byla žalovaná schopna poskytnuté úvěry hradit. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek, kdy taktéž bylo prokázáno, že žalovaná byla o postoupení pohledávek písemně informována. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek, a to nejpozději ve lhůtě do 1. 8. 2025.7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Po posouzení obsahu předmětných smluv soud dospěl k závěru, že na obě smlouvy je nutné nahlížet jako na smlouvy absolutně neplatné, a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba nebyla skutečně ve výši jaká byla ve smlouvě uvedena, kdy soud pohlíží i na další poplatky ve smlouvě jako skrytý úrok, tedy úroková sazba by se v daném případě pohybovala zhruba okolo 72% ročně a i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalované jako spotřebitele. Soud upozorňuje, že v daném případě nelze tolerova