Okresní soud Plzeň-město 34 C 86/2026-27 – Náklady řízení

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 84 120,64 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným dne 24. 1. 2017 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami a hradit sjednaný úrok. Pohledávka byla na žalobce postoupena s účinností ke dni 1. 11. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, byl vyzván k úhradě dlužných splátek a následně žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil s účinností ke dni 30. 6. 2025. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka 84 120,64 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 24. 1. 2017 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr. Úvěr byl schválen akceptačním dopisem ze dne 25. 5. 2017. Žalovaný úvěr čerpal a po určitou dobu jej splácel, následně se však dostal do prodlení se splácením. Dne 24. 5. 2025 byl vyzván k doplacení dlužné částky s upozorněním na možné odstoupení od úvěrové smlouvy. Žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil s účinností ke dni 30. 6. 2025 a o této skutečnosti žalovaného informoval. Ani po výzvě k zaplacení před podáním žaloby ze dne 25. 2. 2026 žalovaný dluh neuhradil. Pohledávka byla na žalobce postoupena s účinností ke dni 1. 11. 2023.4. Uvedené skutečnosti jsou prokázány smlouvou o revolvingovém úvěru, akceptačním dopisem ze dne 25. 5. 2017, výpisy z účtu, transakční historií žalobce, poslední výzvou k úhradě dlužné splátky ze dne 24. 5. 2025, oznámením o zesplatnění pohledávky ze dne 30. 6. 2025, výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 25. 2. 2026 a výpisy z notářského zápisu osvědčujícími postoupení pohledávky na žalobce.5. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tím, že žalovaný úvěr po určitou dobu splácel, má jeho částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z., přičemž z okolností případu je zřejmé, že tímto plněním uznal i zbytek dluhu, a proto se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval podle § 2053 o. z. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením úvěru, byl právní předchůdce žalobce oprávněn požadovat jeho celé splacení, přičemž nezaplatil-li žalovaný ani po zesplatnění pohledávky, ocitl se v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobci proto vzniklo právo na zaplacení smluveného úroku i zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného dle §§ 86 a 87 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jej lustrovala v běžných rejstřících a vyžádala si údaje o jeho příjmu a výdajích. Pohledávka byla na žalobce postoupena podle § 1879 a násl. o. z., čímž žalobce nabyl aktivní věcnou legitimaci k jejímu soudnímu vymáhání.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 843 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 643 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.