Okresní soud Plzeň-město 39 C 138/2026-21 – Bezdůvodné obohacení

Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 15 221 Kč s úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně, žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřela , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru pro poskytnutí částky 10 500 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena na jeho účet, úvěr měl být zaplacen nejpozději do , datum, . Předmětem žalobního návrhu je nesplacená jistina 10 500 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 4 410,32 Kč, také smluvní úrok 310,68 Kč. Dále jsou požadovány úroky z prodlení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.creditgo.cz, kde žalovaný zadal osobní údaje včetně telefonního čísla a adresy, zahájil tak kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, požádal o poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet (ISIR, CEE, EUCB, BRKI, NRKI) a navrhla znění smlouvy. Toto odsouhlasil žalovaný verifikačním kódem ve formě SMS zprávy kódem , Anonymizováno, Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, , platba byla identifikována rodným číslem žalovaného , Anonymizováno, . Úvěr nebyl však vrácen. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení spolu s informací o tom, že pohledávka byla postoupena na výzvu, však nereagoval.2. Platební rozkaz nebyl vydán, žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud dále postupoval podle § 115a o.s.ř. a jednání nenařizoval, když před použitím tohoto postupu vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, příslušných důkazů a upozornil na stanovisko o neplatnosti smlouvy.3. Skutková tvrzení žalobkyně byla ověřena z předložených listinných důkazů. K prokázání své aktivní legitimace předložila žalobkyně rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, která byla uzavřena , datum, , a dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kde pohledávka za žalovaným figuruje pod číslem , hodnota, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno , datum, právní předchůdkyní žalobkyně. Dokladem o provedení transakce je informace od , Anonymizováno, , a. s. o tom, že z účtu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . dne , datum, odešlo 10 500 Kč na účet číslo , č. účtu, majitele , jméno FO, . Ten předtím ověřil svoji identitu i vlastnictví účtu zasláním jedné koruny na účet , č. účtu, , což je také účet právní předchůdkyně žalobkyně. Podle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru celková výše spotřebitelského úvěru činí 10 500 Kč, ten bude poskytnut do tří dnů od doručení podepsané úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva se podepisuje verifikačním kódem ve formě SMS. Úvěr bude poskytována na 30 dnů s tím, že tato lhůta je počítána ode dne odeslání finančních prostředků, úvěr má být tedy uhrazen do , datum, v celkové výši 15 221 Kč. Úvěr je sjednáván bez zajištění. Uvádí se, že úroková sazba činí 36 % ročně, RPSN 9060,57 %. V další části jsou pak uvedeny náklady spojené se smlouvou o úvěru s tím, že za uzavření smlouvy je účtován poplatek 4 721 Kč, dále byly sjednány poplatky za případné prodloužení splatnosti. Byla také předložena smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená , datum, , kdy žalovaný podepsal elektronickým kódem , Anonymizováno, . Bylo sjednáno poskytnutí úvěru jiného než na bydlení bez stanovení účelu. Žalovaný byl uveden jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, uvedl také svoji adresu pobytu v Plzni, emailovou adresu a telefonní číslo. Je označen účet, na který má být částka čerpána , č. účtu, . Ve smlouvě se uvádí výše úvěru 10 500 Kč, sjednaný úrok za dobu splácení 310,68 Kč, což představuje 36 % ročně. Sjednává se ale poplatek za sjednání úvěru 4 410,32 Kč. Další důkazy prováděny nebyly. Soud žádal žalobkyni o doložení listin o tom, že byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet i to, že byla řádně ověřena jeho totožnost při uzavření smlouvy, žádného doplnění se ovšem soudu nedostalo,4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.6. Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.9. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Po předložení listinných důkazů soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný pouze z části, a to nikoliv ze smlouvy o úvěru, nárok byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení právě s odkazem na § 2991 obč. zák.10. Soud má za prokázané to, že na účet žalovaného bylo zasláno 10 500 Kč dne , datum, z bankovního účtu společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Nicméně smlouva tak, jak byla uzavřena dle tvrzení žalobkyně formou webového rozhraní, je považována za neplatné právní jednání. Kromě toho, že žalobkyně neprokázala, že to byl právě žalovaný, kdo ověřoval svoji totožnost, zásadní pro posouzení neplatnosti je ale to, že žalobkyně neposkytla žádné důkazy o tom, že by kdokoliv řešil se žalovaným či s příjemcem finančních prostředků jeho schopnost úvěr splácet. Žalobkyně, ačkoliv byla vyzvána k předložení těchto důkazů nejpozději k jednání soudu, na výzvu vůbec nereagovala a tyto údaje neposkytla. Proto je smlouva posouzena jako neplatné právní jednání, když k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nicméně i za situace, kdy by snad bylo prokázáno, že byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, zásadní je i ta skutečnost, že byly účtovány naprosto nepřiměřené poplatky za poskytnutí finančních prostředků, kdy na dobu 45 dnů poplatek za poskytnutí finančních poplatků přesahoval jednu třetinu poskytnuté částky. Jedná se tedy o takový poplatek, jehož výše naprosto vybočuje z hranic běžného obchodního styku, pokud by finanční prostředky byly poskytovány běžným poskytovatelem. Zde soud argumentuje i běžnou výší úrokové sazby u zásadně nejrizikovějších produktů, kterými jsou kreditní karty, kdy v době poskytnutí finančních prostředků tato sazba v žádném případě nepřesahovala ani sazbu 20% ročně. Vybírání takovéhoto poplatku za krátkodobou půjčku v uvedené výši uvažuje soud za naprosto nepřijatelné, nemravné a tedy takové, které mu nelze poskytnout právní ochranu.11. Proto bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný se naopak naprosto neobtěžoval se soudem hovořit a případně prokazovat, že by snad nějakou část uvedeného úvěru splatil.12. Úrok z prodlení byl přiznán až od data dodatečného plnění uvedeného ve výzvě k úhradě, která byla zasílána spolu s oznámením o postoupení pohledávky, tedy od 21. 5. 2026,ve zbytku byl i tento nárok zamítnut.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud konstatoval, že lze hovořit v podstatě o obdobném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je-li zvažováno i příslušenství pohledávky v případné kapitalizované částce.14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.