Okresní soud Plzeň-město 39 C 96/2026-34 – Bezdůvodné obohacení

Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město , datum, a doplněnou dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 83 259,99 Kč příslušenství v podobě úroku z prodlení, sjednaného úroku a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně, žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením této smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného. Ten byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní i jiné poměry, toto je uvedeno v zákaznické kartě. Žalovaný byl prověřen v registrech NRKI, BRKI, SOLUS. Uvedl, že je zaměstnán od , datum, u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, s měsíčním příjmem 52 524 Kč, výdaje byly zjištěny 20 010 Kč. Žalovaný uvedl, že je ženatý, nemá vyživovací povinnost, žije v nájemním bytě. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 50 000 Kč v hotovosti. Jejich převzetí žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Společně s poskytnutou zápůjčkou měl žalovaný vrátit další částku 42 960 Kč, což představuje součet úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 24 500 Kč. Dále měl být zaplacen poplatek za zpracování administrativní činnost 6 924 Kč a úhrada za možnost hradit splátky v hotovosti v místě bydliště 9 000 Kč. Žalovaný měl uhradit poskytnuté finanční prostředky spolu s dalšími částkami ve 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč, splatnost poslední splátky byla sjednána , datum, . Žalovaný ale ve své povinnosti porušil, poslední splátku uhradil , datum, ve výši 10 000 Kč. Celkem žalovaný zaplatil 34 700 Kč (, datum, 6 700 Kč, , datum, 9 000 Kč, , datum, 9 000 Kč a , datum, 10 000 Kč). Dlužná částka k , datum, činila 32 674,34 Kč na jistině, dlužný úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 098,79 Kč, dluh na poplatku za poskytnutí úvěru 14 250 Kč, na úhradě na administrativní činnost 4 451,15 Kč a za umožnění splácení 5 785,71 Kč. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, . Předmětem žaloby je dlužná jistina 32 674,34 Kč, dlužný úrok za dobu sjednané smlouvy 1 098,79 Kč, dluh na poplatku za poskytnutí úvěru 14 250 Kč, na úhradě na administrativní činnost 4 451,15 Kč a za umožnění splácení 5 785,71 Kč. Dále žádá žalobkyně zaplacení smluvní pokuty 25 000 Kč, úroku za dobu od , datum, do , datum, ve výši 5 049,01 Kč a úroku z prodlení za období do , datum, ve výši 9 744,86 Kč.2. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl. K jednání soudu se žalovaný nedostavil ani se k žalobě nevyjádřil.3. Skutková tvrzení žalobkyně byla osvědčena z listinných důkazů, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je označena číslem , hodnota, , byla podepsána , datum, prostřednictvím obchodního zástupce právní předchůdkyně žalobkyně , jméno FO, . Žalovaný je uveden svým jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště, a také rodným číslem. Bylo sjednáno, že je zákazníkovi poskytován spotřebitelský úvěr bez uvedení účelu ve výši 50 000 Kč, za tuto službu bude zákazníkem zaplacen poplatek dalších 43 960 Kč (úrok je sjednán 2 536 Kč, částka za zpracování úvěru 25 500 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 6 924 Kč a služba komfortního a flexibilního splácení, kterou si žalovaný vybral, ve výši 9 000 Kč), bylo sjednáno měsíční splátkové období. Celková dlužná částka, tedy jistina spotřebitelského úvěru s poplatkem činila 92 960 Kč. Žalovaný ji měl hradit ve splátkách po 6 640 Kč, splátek bylo sjednáno 14. Úroková sazba byla sjedná na 8% RPSN 272,44 %.4. Tvrzení o prověření schopnosti úvěr splácet bylo ze strany žalobkyně dokumentováno zákaznickou kartou - žádost o spotřebitelský úvěr. Podle této karty žalovaný požádal o poskytnutí úvěru 50 000 Kč měsíčně na dobu 14 měsíců. Žalovaný je označen jménem, příjmením, datem, narozením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, který byl platný do , datum, , je uvedena adresa jeho trvalého pobytu shodná s adresou výběru. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je ženatý, nemá žádné vyživované osoby, pracuje na plný úvazek u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . jeho pravidelný měsíční příjem činí 52 524 Kč čistého, odhadované měsíční výdaje 20 010 Kč. Pak podle formuláře předložil žalovaný pracovní smlouvu a výplatní pásky za prosinec 2022, leden a únor 2023 (předloženy též soudu). Žalobkyně uvedla, že žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil 34 700 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy pohledávka za žalovanými evidována pod číslem , hodnota, Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně i žalobkyní , datum, , naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobkyně , datum, . Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.7. Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.10. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Po předložení listinných důkazů soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný pouze z části, a to nikoliv ze smlouvy o úvěru, nárok byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení právě s odkazem na § 2991 obč. zák.11. Soud má za prokázané to, že na žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně 50 000 Kč dne , datum, . Nicméně smlouva tak, jak byla uzavřena, je považována za neplatné právní jednání.12. Soud uzavírá, že , Anonymizováno, , právnická osoba, řádně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, byl zjištěn a ověřen pravidelný měsíční příjem ve výši přes 50 000 Kč, s ohledem na skutečnost, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost a splácí závazky cca 7 000 Kč měsíčně, je zcela zjevně schopen splácet 6 600 Kč měsíčně jako další závazek.13. Pro stanovení neplatnosti smlouvy je ale zásadní je i ta skutečnost, že byly účtovány naprosto nepřiměřené poplatky za poskytnutí finančních prostředků. Co se týká sjednaného úroku, ten je sice aktuálně uváděn jako úrok se sjednanou sazbou 8% ročně, Nicméně částka celková, kterou je žalovaný povinen hradit za půjčení peněž představuje 42 960 Kč, tedy přepočteno na úrokovou sazbu cca 73% ročně. Jedná se sazbu, jejíž výše naprosto vybočuje z hranic běžného obchodního styku, pokud by finanční prostředky byly poskytovány běžným poskytovatelem. Zde soud argumentuje i běžnou výší úrokové sazby u zásadně nejrizikovějších produktů, kterými jsou kreditní karty, kdy v době poskytnutí finančních prostředků tato sazba v žádném případě nepřesahovala ani sazbu 15% ročně, běžné úvěry byly poskytovány za 8% ročně. Stanovení tohoto úroku považuje soud za naprosto nepřijatelné, nemravné a tedy takové, které mu nelze poskytnout právní ochranu. Proto bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 15 300 Kč se úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení byl přiznán od data následujícího po doručení výzvy k zaplacení, tedy od , datum, . Žalovaný se naopak naprosto neobtěžoval se soudem hovořit a případně prokazovat, že by snad nějakou další část uvedeného úvěru splatil.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud konstatoval, že lze hovořit v podstatě o obdobném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je-li zvažováno i příslušenství pohledávky v případné kapitalizované částce.15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.16. O vrácení části soudního poplatku bylo rozhodnuto, neboť ten byl původně vyměřen z částky uvedené žalobkyní, kam byly započteny i úroky, tedy příslušenství pohledávky.