14 C 183/2021-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalované na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky (splatné již [datum]) od [datum] do zaplacení. Žalobou nárokovaná jistina [částka] představovala dle odůvodnění žaloby žalovanou (jako dlužníkem ze smlouvy o půjčce) nesplacenou část půjčky (v celkové částce [částka], kterou se žalovaná měla zavázat vrátit se sjednaným poplatkem ([částka]) v pravidelných 52 týdenních splátkách po [částka]), poskytnuté žalované dne [datum] v hotovosti právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) jako jeho věřitelem žalovaného z mezi nimi uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo]. Jelikož pak žalovaná žalobou nárokovanou částku na jistině půjčky do [datum] nevrátila, a pohledávka na její vrácení byla postupně postoupena až na žalobkyni, podala žalobkyně žalobu o zaplacení nedoplatku půjčky v částce [částka] s nárokovaným zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná zůstala do vydání tohoto rozsudku v řízení zcela procesně pasivní a nevyužila tedy ani svého práva se k žalobě vyjádřit. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území Malty, tj. v členském státu Evropské unie, a žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud svou mezinárodní příslušností. Podle článku 4 odstavec 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že již podle tohoto čl. je založena jeho mezinárodní příslušnost, přičemž i kdyby tomu tak nebylo, je založena podpůrně podle čl. 7 odst. 2 písm. a) a b), odrážka druhá, Nařízení Brusel I. bis, a to s ohledem na zjištění podávající se ze smlouvy o půjčce specifikované již výše, a spočívající v tom že tato smlouva o neúčelové půjčce (což vylučuje aplikaci ust. čl. 17 - 19 Nařízení Brusel I. bis) byla uzavřena v České republice a služba dle ní ujednaná (poskytnutí neúčelové půjčky v částce [částka]) byla poskytnuta tamtéž. 4. Soud pak na základě provedeného dokazování přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého byla žalobou uplatněná pohledávka (včetně veškerého jejího příslušenství) postoupena postupně ze společnosti [právnická osoba], [IČO] přes zahraniční [právnická osoba] S.á.r.l. (se sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] Lucemburk, Lucembursko, zapsaná v Obchodním rejstříku a rejstříku [právnická osoba] Lucemburk, registrační číslo B [číslo]) až na žalobkyni, a to smlouvami o postoupení pohledávek z [datum] a [datum] (zjištěno z daných postupních smluv včetně jejich příloh a výpisů z obchodních rejstříků daných společností, ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky z [datum] a poštovního podacího archu o jeho odeslání z [datum]). Dále vzal soud za prokázané (z dané smlouvy o půjčce z [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o půjčce), že písemnou smlouvu o půjčce [číslo] žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) dne [datum] skutečně uzavřela, přičemž žalovaná jejím podpisem mj. potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti obdržela jako půjčku finanční prostředky ve výši [částka] a tyto finanční prostředky se v téže smlouvě také zavázal spolu se sjednaným souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši [částka] právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Konkrétně pak prostřednictvím 52. pravidelných týdenních splátek, splatných týdně počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy, tedy počínaje dnem [datum]. Za řízení nebylo žalovanou, kterou ohledně takové potencionální obrany tížilo břemeno tvrzení (a i břemeno důkazní), tvrzeno (a ani prokázáno), že by žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně (nebo třeba již i samotné žalobkyni) zaplatila na jistinu poskytnuté půjčky čehokoliv (z tvrzení žalobkyně se pak pouze podávalo, avšak prokázáno to nebylo a nebylo to mezi účastníky ani nesporné, že žalovaná uhradila z titulu dané smlouvy celkem [částka], z toho [částka] na souhrnný poplatek [částka] a [částka] na jistinu půjčky [částka]). 5. Soud předesílá, že na zjištěný skutkový stav (s výjimkou posuzování smlouvy o postoupení pohledávek) aplikoval dále uvedená zákonná ustanovení právních předpisů, platných a účinných do [datum], a to na základě § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. a skutečnosti, že žalobou uplatněné nároky vycházely ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem [datum]. 6. Podle § 1879 a § 1880 z.č. 89/2012 Sb. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Po aplikaci cit. zák. ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že dne [datum] žalovaná jako dlužník uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem v písemné formě smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. S ohledem na zjištěný skutkový stav (včetně zjištění o poskytnutí částky [částka] v hotovosti věřitelem dlužníku) pak soud dospěl k závěru, že žalované po převzetí hotovosti a po podpisu zjištěné smlouvy o půjčce vznikl z této zjištěné smlouvy platně smluvní závazek k věřiteli z této smlouvy (právnímu předchůdci žalobkyně), a to k vrácení půjčky [částka] a k zaplacení v téže smlouvě sjednaného„ souhrnného poplatku“ [částka] (a majícího nepochybně charakter smluvního úroku za poskytnutí půjčky). Celkem tedy smluvní závazek - povinnost k zaplacení částky [částka]. [jméno] pak byla žalovaná povinna splnit ve sjednaných splátkách, přičemž splatnost poslední z nich připadala na den [datum] (52. týden od [datum]). Když nebylo prokázáno (resp. ani tvrzeno), že by žalovaná do dnešního dne na jistinu půjčky čehokoliv uhradil (resp. že by na tuto uhradila více, než tvrdila sama žalobkyně – tj. částku [částka]), je dle obsahu smlouvy o půjčce žalovaná jako dlužník ze smlouvy o půjčce svému věřiteli z této smlouvy stále povinna vrátit právě nejméně částku [částka] ([částka] – [částka]). Poslední část dlužné nesplacené jistiny půjčky se pak stala splatnou v rámci poslední smluvené splátky dne [datum] (den splatnosti poslední 52. sjednané týdenní splátky), a ode dne následujícího je žalovaná se splněním této povinnosti v prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.). Proto soud žalobě vyhověl nejen ohledně nárokované nesplacené jistiny půjčky v částce [částka], ale s oporou v § 517 odst. 2 obč. zák. i ohledně nárokovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení s úhradou dlužné nesplacené části jistiny půjčky (částky [částka]), a který žalobkyně požadovala nadto jen za dobu prodlení žalované ode dne [datum] do zaplacení dluhu. 11. Zbývá dodat, že žalobkyně je ve věci stran předmětné pohledávky a jejího příslušenství přiznaných jí tímto rozhodnutím aktivně věcně legitimována, a to s ohledem na znění § 1879 a § 1880 z.č. 89/2012 Sb. a s oporou ve zjištěních přijatých ze smluv o postoupení pohledávek ze dnů [datum] a [datum]. 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v tomto řízení plně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem a spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], odměně za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby v sazbě [částka], dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka), t.j. celkově [částka]. Na náhradě hotových výdajů advokáta žalobkyně náleží dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. režijní paušál á [částka] za tři úkony právní služby tj. celkem [částka]. Dále soud přiznal žalobkyni dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradu za 21 % DPH z přiznané odměny za zastupování advokátem a z náhrad hotových výdajů advokáta (v celkové částce [částka] jako 21 % z částky [částka]), neboť žalobkyní zvolený advokát je plátcem DPH. Celkem proto soud přiznal žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši [část