10 C 209/2020-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka] splatný do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www.pujckomat.cz, na nichž se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, následovalo ověření správnosti kontaktu dle instrukcí zaslaných žalované e-mailem, žalovaná odsouhlasila všeobecné podmínky poskytnutí úvěru, poté byl žalované zřízen uživatelský účet s přístupovým jménem a heslem. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky a úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, ani přes písemné výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně předložila k důkazu smlouvu o úvěru [číslo] datovanou dne [datum], v níž jsou jako smluvní strany označeny [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný, obsahem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši [částka] bezhotovostním převodem na účet žalované splatný do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] Smlouva o úvěru obsahuje podpis pouze úvěrující společnosti, nikoliv však žalované. Dále bylo výpisem z účtu prokázáno, že dne [datum] byla částka ve výši [částka] odeslána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V daném případě měla být dle tvrzení žalobkyně smlouva o úvěru včetně obchodních podmínek uzavřena prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně č. 227/2000 Sb. [anonymizováno] prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. 11. V daném případě žalobkyně tvrdila, že žalovaná se na internetových stránkách www.pujckomat.cz zaregistrovala, vyplnila osobní údaje, odsouhlasila všeobecné podmínky, poté jí byl zřízen uživatelský účet s přístupovým jménem a heslem. Na základě toho žalovaná požádala o poskytnutí konkrétního úvěru přes tento uživatelský účet. [příjmení] úvěru jí poté byla zaslána bezhotovostním převodem na účet. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaná učinila právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřila svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. 12. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky [částka]), nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaná uzavřela způsobem tvrzeným žalobkyní smlouvu o úvěru s tvrzeným obsahem. 13. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (tedy ani sjednání poplatku za poskytnutí úvěru) mezi žalovanou a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši [částka] posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaná získala, a které je povinna výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku vrátit. 14. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy a s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky třetí pracovní den od odeslání. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). 15. Ve zbývající části (ohledně poplatku za poskytnutí úvěru a zákonných úroků z této částky a z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství, které v daném případě činilo v kapitalizované výši ke dni rozhodnutí soudu celkem [částka]) a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly (výrok III.).