10 C 222/2020-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] která byla uzavřena okamžikem přijetí návrhu smlouvy žalovaným potvrzením volby„ potvrdit“ v uživatelském profilu žalovaného na internetových stránkách žalobkyně. Dne [datum] došlo ke schválení úvěru ve výši [částka] a jeho čerpání bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit s obchodním úrokem sjednaným v pevné výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal uhradit jednorázově ve lhůtě do [datum]. Žalobkyně opakovaně schválil žádost žalovaného o prodloužení splatnosti úvěru (celkem 17x), konečný termín splatnosti byl sjednán do [datum]. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % z jistiny za každý den prodlení a dále se žalovaný zavázal k úhradě částky [částka] za každou upomínku. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně touto žalobou nárokuje částku [částka] představující nesplacenou jistinu, obchodní úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, poplatek za upomínky ve výši [částka] a kapitalizovanou smluvní pokutu ke dni [datum] ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně předložila k důkazu smlouvu o úvěru [číslo] (celkem 19 verzí), v níž jsou jako smluvní strany označeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, obsahem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši [částka] bezhotovostním převodem na účet žalovaného splatný do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], procentní sazbou úroku 342,54 % a RPSN 2430 %, přičemž jednotlivé verze smlouvy se liší datem splatnosti úvěru, která byla opakovaně ze strany žalobkyně opakovaně prodlužována, přičemž konečný termín splatnosti byl dle žalobkyně sjednán do [datum] Smlouva o úvěru neobsahuje podpis žalované ani žalobkyně. Dále bylo výpisem z účtu žalobkyně prokázáno, že dne [datum] žalovaný uhradil na účet žalobkyně částku ve výši [částka]. Dále bylo výpisem z účtu žalobkyně prokázáno, že dne [datum] byla z jejího účtu na účet žalovaného poukázána částka ve výši [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka], celkem [částka]. Z listiny datový log soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, odeslanou téhož dne žalovanému. 4. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V daném případě měla být dle tvrzení žalobkyně smlouva o úvěru včetně obchodních podmínek uzavřena dne [datum] prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně č. 227/2000 Sb. [anonymizováno] prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. 11. V daném případě žalobkyně tvrdila, že žalovaný se na internetových stránkách žalobkyně přijal návrh smlouvy potvrzením volby„ potvrdit“ v uživatelském profilu žalovaného. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaný učinil právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. 12. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (s výjimkou zaslání [částka] z účtu žalovaného na účet žalobkyně dne [datum]), nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaný uzavřel způsobem tvrzeným žalobkyní smlouvu o úvěru s tvrzeným obsahem. Rovněž nebylo prokázáno, že by k uzavření smlouvy o úvěru mělo dojít dne [datum], když z předložených důkazů vyplývá, že žalobkyně poskytovala žalovanému konkrétní částky již od dubna 2015. 13. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovaným a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši [částka] posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a které je žalovaný povinen k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku vrátit. 14. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne [datum], odeslanou téhož dne žalovanému, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy a s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky třetí pracovní den od odeslání. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). 15. Ve zbývající části (ohledně poplatku za upomínku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a smluvní pokuty ve výši [částka]) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly (výrok III.).