19 C 228/2020-29 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem v kapitalizované výši [částka] a ve výši 20,11 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazenou zápůjčku (sjednanou a žalovanému poskytnutou v hotovosti ve výši [částka]) a v části [částka] žalovaným neuhrazený souhrnný poplatek (sjednaný ve výši [částka] a tvořený v části [částka] kapitalizovaným úrokem ve výši 20,11 % ročně za sjednanou dobu trvání smlouvy, v části [částka] odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a v části [částka] náklady za hotovostní inkaso splátek), to vše dle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] (dále také jen„ původní věřitelka“), a žalovaným. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 10. 2020, č. j. 19 C 228/2020-19, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Zásilka obsahující citované usnesení, žalobu a výzvu k vyjádření byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum], sedmidenní lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně (při zohlednění skutečnosti, že poslední den lhůty připadl na víkend). Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel s původní věřitelkou smlouvu [číslo] označenou jako„ smlouva o zápůjčce“ (dále také jen„ smlouva“), jejíž součástí se staly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (dále také jen„ smluvní podmínky“). Na základě smlouvy původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku [částka], a to nejpozději v den podpisu (uzavření) smlouvy. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem ve výši [částka] vrátit v hotovosti prostřednictvím 45 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činila [částka] pro první až předposlední splátku a ve výši [částka] pro poslední splátku. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy, splatnost poslední splátky tedy nastala dne [datum]. Sjednaný poplatek v souhrnné výši [částka] byl tvořen v části [částka] kapitalizovaným úrokem ve výši 20,11 % ročně za dobu trvání smlouvy (dle článku 1 ve spojení s článkem 4 a článkem 20 smluvních podmínek byl úrok sjednán jako pevný pro celou dobu trvání smlouvy s tím, že účinnost smlouvy počíná ode dne podpisu smlouvy - tj. od [datum], do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky - tj. do [datum]; zároveň ve větě druhé článku 20 smluvních podmínek smluvní strany ujednaly pro případ jakéhokoli prodlení žalovaného trvajícího ke dni splatnosti poslední splátky, stejně jako pro případ prodlení žalovaného s úhradou poslední sjednané splátky, prodloužení účinnosti smlouvy, a to výslovně„ do doby uhrazení celkové dlužné částky“); v části [částka] poplatkem za administrativní činnost a v části [částka] poplatkem za žalovaným zvolené hotovostní inkaso splátek. Pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení. Původní věřitelka před poskytnutím finanční hotovosti zkoumala osobní poměry žalovaného včetně jeho příjmů a výdajů, žalovaným sdělené údaje ověřila. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zaplatil na závazky plynoucí ze smlouvy více než, bylo žalobkyní tvrzeno. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžité závazky žalovaného zanikly ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 9. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 (dále jen„ ZoSÚ“), se pro účely tohoto zákona rozumí dle písm. a) citovaného ustanovení spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání; a dle písm. b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 10. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky. 14. Soud dále dospěl k závěru, že původní věřitelka uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Tato smlouva je dle své povahy smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném od 25. 2. 2013. Proto se soud zabýval otázkou, zdali smlouva o zápůjčce byla z hlediska spotřebitelského práva uzavřena platně. Dle shora citovaného § 9 odst. 1 ZoSÚ tížila původní věřitelku povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet zápůjčku ve výši [částka] Touto povinností je třeba rozumět takovou činnost původní věřitelky, jejímž výstupem je zjištění, zda v konkrétním případě žalovaný v postavení spotřebitele bude schopen dostát svým smluvním finančním závazkům. Odbornou péčí lze pak v souladu s § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném od 28. 12. 2015, chápat jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Na podkladě uvedeného je třeba posuzování schopnosti žalovaného splácet dohodnuté splátky zápůjčky (obecně spotřebitelského úvěru) provádět nejen v rovině příjmů