19 C 244/2020-22 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem v kapitalizované výši [částka] a ve výši 23,66 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazenou zápůjčku (sjednanou a žalovanému poskytnutou v hotovosti ve výši [částka]) a v části [částka] žalovaným neuhrazený poplatek za hotovostní inkaso splátek (sjednaný ve výši [částka]), to vše dle smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] Credit International, SE, a žalovaným. Žalobkyně dále požadovala úrok sjednaný ve výši 23,66 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]), od [datum] do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a dále od [datum] do zaplacení; taktéž požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] (tj. ode dne marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do [datum] (v kapitalizované výši [částka]), od [datum] do [datum] (v kapitalizované výši [částka]) a od [datum] do zaplacení. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 11. 2020, č. j. 19 C 244/2020-17, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (při zohlednění skutečnosti, že desátý den připadl na sobotu). Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 11. 2020, č. j. 19 C 244/2020-17, bylo tedy žalovanému doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] Credit International, SE (dále také jen„ původní věřitelka“), smlouvu [číslo] označenou jako„ smlouva o půjčce“ (dále také jen„ smlouva“), jejíž součástí se staly Smluvní podmínky. Smluvní strany ujednaly, že smluvní vztahy plynoucí ze smlouvy se řídí českým právem. Na základě smlouvy původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku [částka], a to nejpozději v den podpisu (uzavření) smlouvy. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem ve výši [částka] (tvořeným v části [částka] poplatkem za administrativní činnost, ve výši [částka] kapitalizovaným úrokem ve výši 23,72 % ročně, v části [částka] poplatkem za žalovaným zvolené hotovostní inkaso splátek) vrátit v hotovosti prostřednictvím 58 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činila [částka]. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy, splatnost poslední splátky tedy nastala dne [datum]. Pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení, poprvé byl však žalovaný vyzván k úhradě v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo odeslaného žalovanému dne [datum], s tím, že žalovaný byl k úhradě závazků vyzván v desetidenní lhůtě od doručení oznámení. K osobě žalovaného bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy měl příjem ve výši [částka] měsíčně ze závislé činnosti (což bylo pracovníkem původní věřitelky osobně ověřeno) a [částka] měsíčně z blíže neurčených dávek sociálního charakteru. Žalovaný již splácel částkou [částka] měsíčně jiný závazek vůči původní věřitelce. Za další své výdaje pak žalovaný označil [částka] měsíčně za bydlení a [částka] měsíčně za výdaje domácnosti (obé bez bližší specifikace či konkrétního ověření ze strany původní věřitelky). Jde-li pak o bytové poměry žalovaného, tyto nelze z žalobkyní předložených listinných důkazů (zejména pak z karty zákazníka) zjistit, neboť bydlení je na jednu stranu označeno jako nájemní v samostatné domácnosti, na druhou stranu je v kartě zákazníka uvedeno, že žalovaný bydlí u rodiny. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zaplatil na závazky plynoucí ze smlouvy více než, bylo žalobkyní tvrzeno. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžité závazky žalovaného zanikly ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 9. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 (dále jen„ ZoSÚ“), se pro účely tohoto zákona rozumí dle písm. a) citovaného ustanovení spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání; a dle písm. b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 10. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za