19 C 247/2020-21 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka]. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovanou neuhrazenou část kupní ceny za koncové zařízení Samsung Galaxy A3 ([číslo]) - dále jen„ Zařízení I“, které žalovaná zakoupila od žalobkyně na základě objednávkové faktury [číslo] to za kupní cenu sjednanou ve výši [částka] (z níž žalovaná při převzetí Zařízení I uhradila [částka]). Zbývající část kupní ceny za Zařízení I se žalovaná zavázala uhradit prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši à [částka], a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení přesahujícího 30 dnů. V části [částka] představuje žalobou uplatněná částka žalovanou neuhrazenou část kupní ceny za koncové zařízení [příjmení] [příjmení] turbo 7 [příjmení] [příjmení] [jméno] [jméno] (dále jen„ Zařízení II“), které žalovaná zakoupila od žalobkyně na základě objednávkové faktury [číslo] to za kupní cenu sjednanou ve výši [částka] (z níž žalovaná při převzetí Zařízení II uhradila [částka]). Zbývající část kupní ceny za Zařízení II se žalovaná zavázala uhradit prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši à [částka], a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení přesahujícího 30 dnů. Dle žalobních tvrzení se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek kupních cen za obě zařízení. S ohledem na uvedené žalobkyně požaduje po žalované úhradu splátky kupní ceny za Zařízení I ve výši [částka] a splátky kupní ceny za Zařízení II ve výši [částka] (obé obsažené ve vyúčtování [číslo] splatném [datum]) a dále zesplatněnou část kupní ceny za Zařízení I ve výši [částka] (19 x [částka]) a zesplatněnou část kupní ceny za Zařízení II ve výši [částka] (19 x [částka]), obé obsažené ve vyúčtování [číslo] splatném [datum]. 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalované bylo dne [datum] na adrese trvalého pobytu (jiná adresa žalované pro doručování nebyla soudem zjištěna) doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Společně s předvoláním byla žalované doručena také žaloba. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalované dne [datum], žalovaná však nebyla zastižena, proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalované zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaná na výzvu nereagovala a zásilku si nevyzvedla. Proto se zásilka obsahující mj. předvolání k jednání považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. 3. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila, proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala procesně pasivní. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den [datum] a žalované byla zásilka obsahující žalobu a předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], byla žalovaná v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolána, tj. více než deset dnů před konáním prvního jednání ve věci. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání. 7. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zdali smír (a analogicky v tomto případě žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází (shodně in [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6), ale naopak z dále uvedených ustanovení právního řádu vyplývá. Konečně vydáním tohoto rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 8. Žalobou uplatněné nároky na úhradu nezaplacené kupní ceny za Zařízení I a nezaplacené kupní ceny za Zařízení II (jak jsou definovány v odstavci 1 odůvodnění rozsudku) v celkové výši [částka] mají oporu v § 2079, § 2080 a § 2118 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 9. V intencích shora citovaných ustanovení byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud tedy dle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I), přičemž platební povinnosti uvedené ve výroku I je žalovaná dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastnicemi nesporná. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka]; odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; účast na jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 7 bodu 3. advokátního tarifu počítané z tarifní hodnoty [částka] a za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 7 bodu 3. advokátního tarifu počítané z tarifní hodnoty [částka] (tj. v souhrnu za odměnu advokáta [částka]); náhrady hotových výdajů za výše uvedené čtyři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. v souhrnu za náhradu hotových výdajů [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.