10 C 242/2020-20 — Okresní soud v Přerově

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum], na základě níž jí [právnická osoba] postoupila tuto pohledávku. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka] splatný do [datum]. Žalovaný se zaregistroval na webové stránce www.viasms.cz zadáním svých osobních údajů, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, bylo mu přiděleno klientské číslo, jako variabilní číslo pro vzájemné platby bylo dohodnuto rodné číslo žalovaného. Žalovaný zaslal žádost o poskytnutí úvěru, pro prověření jeho úvěruschopnosti, mu byl zaslán návrh smlouvy, který žalovaný akceptoval a žalovanému byl vyplacen úvěr. Žalovaný úvěr nesplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud učinil po provedeném dokazování závěr o skutkovém stavu věci, podle kterého nebylo prostřednictvím žalobkyní označených důkazů prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] žalobkyní tvrzenou rámcovou smlouvu [číslo] ani jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] v níž v záhlaví jsou uvedeny osobní údaje žalovaného včetně bankovního účtu a na základě níž měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] s úrokem 0,00 % a RPSN 0 %, dobou trvání úvěru 30 dní, žádná z těchto listiny neobsahuje podpis žalovaného (u jeho jména je uvedeno, že se má jednat o elektronický podpis. Výpisem z účtu pak bylo prokázáno, že dne [datum] byla částka [částka] poukázána na účet žalovaného. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů, výzva byla téhož dne odeslána žalovanému. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věta první. o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. V daném případě měla být dle tvrzení žalobkyně smlouva o úvěru včetně obchodních podmínek uzavřena prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně č. 227/2000 Sb. Těmito prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. 9. V daném případě žalobkyně tvrdila, že žalovaný se na internetových stránkách www.viasms.cz zaregistroval, vyplnil osobní údaje, bylo mu přiděleno klientské číslo, následně požádal o poskytnutí úvěru, přičemž jeho žádosti bylo vyhověno a dne [datum] mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka] bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaný učinil právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. 10. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky [částka]), nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaná uzavřela způsobem tvrzeným žalobkyní smlouvu o úvěru s tvrzeným obsahem. 11. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši [částka] posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vrátit. 12. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne [datum], v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy a s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky třetí pracovní den od odeslání. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). 13. Ve zbývající části (ohledně zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum]) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal převážně úspěšné žalobkyni poměrnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejího práva u soudu. Žalobkyně byla z nárokovaného finančního plnění úspěšná ohledně částky [částka], tj. částka [částka] a kapitalizované úroky ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka] (86,7 %) a neúspěšná co do [částka] (13,3 %) a když soud odečetl od jejího procesního úspěchu její procesní neúspěch, přiznal žalobkyni náhradu 73,4 % účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně. Za ty soud vyhodnotil náklady na soudní poplatek ve výši [částka], na odměnu za zastoupení advokátem ve výši 3 x [částka], tj. [částka] dle § 8, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka), na náklady na hotové výdaje advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. á [částka] za tři úkony právní služby tj. celkem [částka] a dále na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a hotových výdajů v částce [částka]. Celkové náklady řízení žalobkyně by činily [částka], přiznal soud na jejich náhradě žalobkyni 73,4 % z této částky, tedy částku [částka] Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.