10 C 247/2020-25 — Okresní soud v Přerově

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“) poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] úvěr ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a hotovostním inkasem splátek ve výši [částka]. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala hradit životní pojištění za poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v [číslo] týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny [částka], dlužnou úhradu ve výši [částka], kapitalizovaný úrok [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřeném dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy, který se žalovaná zavázal vrátit v [číslo] týdenních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], hotovostním inkasem splátek ve výši [částka], poplatkem ve výši [částka] a poplatkem za pojištění [částka] s roční úrokovou sazbou ve výši 23,72 % p.a. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Uvedenou skutečnost o postoupení pohledávky byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o úvěru uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě. 4. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěr, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 10. [název soudu] k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle [název soudu] neplatná. 11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., která je spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a na základě níž byla žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. V daném případě žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalované, a to především na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka, avšak k prokázaní těchto svých tvrzení nenavrhla žádné důkazy. Žalobkyně v tomto smyslu neunesla břemeno důkazní, neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované, tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně tedy poskytl žalované úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda ho žalovaná bude schopna splácet. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo v daném případě než uzavřít, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi účastníky dne [datum], je podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost, tedy neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona je spotřebitel povinen v takovém případě vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ke dni podání žaloby činí dlužná jistina částku [částka], ohledně níž soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. z této částky od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě do zaplacení (výrok I.