10 C 275/2021-22 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Původní věřitel uzavřel s žalovanou prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, po ověření správnosti, žalovaná odeslala žádost o zápůjčku a byla posouzena úvěruschopnost žalované, když žalovaná ve smlouvě potvrdila, že je schopna zápůjčku splácet. Žalovaná dále odsouhlasila text smlouvy včetně obchodních podmínek. Následně byla zápůjčka převedena na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož aktivní legitimace žalobkyně je odvozena od rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o zápůjčce [číslo] mezi žalovanou a původním věřitelem společností [právnická osoba] byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na nichž se žalovaná zaregistrovala, zaslala žádost o zápůjčku, byla prověřena úvěruschopnost žalované a žalovaná následně odsouhlasila text smlouvy včetně obchodních podmínek, jinak by jí zápůjčka nebyla poskytnuta. Na místo podpisu žalované je uvedeno„ digitálně podepsáno ([číslo]) dne [datum] 13:41:08“. Avšak z žádných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná skutečně projevila svou vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce s tvrzeným obsahem. Dne [datum] byla žalované na účet č. [bankovní účet] zaslána částka [částka]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 5. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] navíc v řízení ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když ke svému tvrzení nepředložila žádné důkazy. 6. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému je smlouva o zápůjčce neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 8. Vzhledem ke shora uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl o.z., které je žalovaná povinna vydat žalobkyni. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění ve výši [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky [částka] včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty tří dnů stanovené žalobkyní ve výzvě ze dne [datum], odeslané téhož dne (§ 573 o.z.) a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím, úspěšná byla co do zaplacení [částka] s příslušenstvím (75,3%) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (24,7 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 50,6 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].