14 C 169/2021-35 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka] na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Žalovaný zápůjčku dosud nevrátil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na níž si žalovaný nastavil dostupné parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, do níž zadal své osobní údaje, zaškrtl, že se seznámil se zněním smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky – [příjmení] zaslaným na telefonní číslo žalovaného. Žalobkyně pak na uvedeném podkladě požadovala po žalovaném zaplacení částky [částka] (tj. jistina 10 000 + poplatek 3 250), úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a při sazbě 10 % ročně, náhradu nákladů vynaložených jí v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka] dle čl. 2 smlouvy (za upomínky ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] – vždy [částka]) a dále smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení žalovaného se splácením daného úvěru (zohledňující limitaci její výše § 122 z.č. 257/2016 Sb.). 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva měla být dle svého obsahu (ač u žalovaného opatřena v místě podpisu toliko tištěným jménem a příjmením a údajem o [příjmení] [jméno] [číslo]) uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] převodem na bankovní účet klienta č. [bankovní účet], a to oproti závazku klienta k vrácení zápůjčky se sjednaným poplatkem [částka] nejpozději do [datum]. Sjednány byly ve smlouvě i další peněžité závazky, které žalobkyně tvrdila a domáhala se jejich zaplacení s tvrzením, že tyto žalovaný neuhradil (blíže tyto viz. bod. 1. odůvodnění tohoto rozsudku). 4. Žalobkyně dále předložila všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o. z [datum], ve vztahu ke kterým ohledně jejich podpisu žalovaným soud zjistil totéž, co u podpisu samotné smlouvy o zápůjčce. 5. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne [datum] mu byla žalobkyní na jeho účet převedena částka [částka], a to z účtu žalobkyně (to má soud za zjištěné naopak z částečného výpisu z účtu k téže platbě doložené žalobkyní). 6. Žalobkyně dále předložila k důkazu upomínky, za které nárokovala 4 x [částka] a jak jsou tyto skutkově popsány v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku, nicméně z těchto soud s ohledem na dále přijaté a vyložené právní závěry relevantní zjištění nepřijal. Že by tyto byly žalovanému doručeny, nebo odeslány, to z nich samotných soud rovněž za prokázané nevzal. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] (včetně podacího archu o jejím odeslání žalovanému) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky dluhu z předmětné smlouvy o zápůjčce, a to včetně nesplacené jistiny zápůjčky v částce [částka], a to do tří dnů. Při pravidelném běhu doručování se pak tato zásilka dostala do dispozice svého adresáta v místě doručování [datum]. 8. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně žalovanému převedla na jeho účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši [částka], přičemž nebylo tvrzeno a ani prokázáno ničeho o tom, že by žalovaný žalobkyni tuto částky splatil nebo vrátil. Zároveň ale soud nevzal za prokázanou tu skutečnost, že by žalovaný projevil (navenek) vůči žalobkyni účinně vůli s žalobkyní uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky i částky [částka] výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum]. 9. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 10. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 11. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne [datum] k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce (po předchozí žalobkyní tvrzené„ registraci“ žalovaného na webových stránkách [webová adresa]), když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku projev vůle – právní jednání svých stran. Smlouva o zápůjčce jako smluvní typ pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ ve sporu účastníků v občanském soudním řízení. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při jejich prokazování je významné zjišťování a dokládání i těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání smluvních stran a jakého obsahu uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.). 14. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaný učinil právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. 15. Jelikož pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky [částka]), nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaný uzavřel způsobem tvrzeným žalobkyní předmětnou smlouvu s tvrzeným obsahem. 16. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce (tedy ani sjednání poplatku za její poskytnutí) mezi žalovaným a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši [částka] posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vrátit. 17. Nadto se z provedených důkazů nepodává ničeho o tom, že by žalobkyně splnila své povinnosti jako poskytovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 z.č. 257/2016 Sb., pročež by byl na místě i závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy (dle § 580 odst. 1, § 588 o.z.) v případě, že by soud i vzal za prokázané její uzavření... 18. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto data ohledem na výzvu ze dne [datum], a kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů (od doručení, ke kterémužto došlo dle soudu nejpozději [datum]). Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.), přičemž byl přiznán od 1. dne prodlení v zákonné sazbě 8,25 % ročně. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když míra úspěchu obou stran byla téměř stejná.