14 C 209/2020-53 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky (splatné již [datum]) od [datum] do zaplacení a dále nárok na další příslušenství této pohledávky v podobě neuhrazené části„ kapitalizovaného smluvního úroku“ za dobu od [datum] do [datum] v částce [částka]. Žalobou nárokovaná jistina [částka] představovala žalovaným (jako dlužníkem ze smlouvy o půjčce) nesplacenou část půjčky, poskytnuté žalovanému dne [datum] v hotovosti právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) jako jeho věřitelem žalovaného z mezi nimi uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo]. Nárokovaná částka [částka] představovala žalovaným neuhrazenou část v téže smlouvě sjednaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné půjčky (sjednaného jednorázovou částkou [částka] za dobu od [datum] do [datum]). 2. Žalovaný zůstal do vydání tohoto rozsudku za řízení zcela procesně pasivní a nevyužil tedy ani svého práva se k žalobě vyjádřit. 3. Soud pak na základě provedeného dokazování přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého byla žalobou uplatněná pohledávka (včetně veškerého jejího příslušenství) postoupena postupně ze [právnická osoba], [IČO] přes zahraniční [právnická osoba] S.á.r.l. (se sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] Lucemburk, Lucembursko, zapsaná v Obchodním rejstříku a rejstříku [právnická osoba] Lucemburk, registrační číslo B [číslo]) až na žalobkyni, a to smlouvami o postoupení pohledávek z [datum] a [datum]. Dále vzal soud za prokázané, že písemnou smlouvu o půjčce [číslo] žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] skutečně uzavřel, přičemž žalovaný jejím podpisem mj. potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti obdržel jako půjčku finanční prostředky ve výši [částka] a tyto finanční prostředky se v téže smlouvě také zavázal spolu se sjednaným souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši [částka] právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Konkrétně pak prostřednictvím 27. pravidelných týdenních splátek po [částka], splatných týdně počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy, tedy počínaje dnem [datum]. Za řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně (nebo třeba již i samotné žalobkyni) zaplatil čehokoliv na jistinu zjištěné půjčky (v dne [datum] poskytnuté výši [částka]), nebo na v předmětné smlouvě o půjčce sjednaný„ souhrnný poplatek“ více, než [částka]. 4. Soud předesílá, že na zjištěný skutkový stav (s výjimkou posuzování smlouvy o postoupení pohledávek) aplikoval dále uvedená zákonná ustanovení právních předpisů, platných a účinných do [datum], a to na základě § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. a skutečnosti, že žalobou uplatněné nároky vycházely ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem [datum]. 5. Podle § 1879 a § 1880 z.č. 89/2012 Sb. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Po aplikaci cit. zák. ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že dne [datum] žalovaný jako dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem v písemné formě smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. S ohledem na zjištěný skutkový stav (včetně zjištění o poskytnutí částky [částka] v hotovosti věřitelem dlužníku) pak soud dospěl k závěru, že žalovanému po převzetí hotovosti a po podpisu zjištěné smlouvy o půjčce vznikl z této zjištěné smlouvy platně smluvní závazek k věřiteli z této smlouvy (právnímu předchůdci žalobkyně), a to k vrácení půjčky [částka] a k zaplacení v téže smlouvě sjednaného„ souhrnného poplatku“ [částka] (a majícího nepochybně charakter smluvního úroku za poskytnutí půjčky). Celkem tedy smluvní závazek - povinnost k zaplacení částky [částka]. [jméno] pak byl žalovaný povinen splnit ve sjednaných splátkách, přičemž splatnost poslední z nich připadala na den [datum] (27. týden od [datum]). Když nebylo prokázáno, že by žalovaný do dnešního dne na jistinu půjčky čehokoliv uhradil (nebylo to ostatně ani tvrzeno), je dle obsahu smlouvy o půjčce žalovaný jako dlužník ze smlouvy o půjčce svému věřiteli z této smlouvy stále povinen vrátit právě částku [částka] Poslední část dlužné nesplacené jistiny půjčky v celkové výši [částka] se pak stala splatnou dne [datum] (den splatnosti poslední sjednané splátky), a ode dne následujícího je žalovaný se splněním této povinnosti v prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.). Proto soud žalobě vyhověl nejen ohledně nárokované jistiny půjčky v částce [částka], ale s oporou v § 517 odst. 2 obč. zák. i ohledně nárokovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení s úhradou dlužné nesplacené jistiny půjčky (částky [částka]), a který žalobkyně požadovala nadto jen za dobu prodlení žalovaného ode dne [datum] do zaplacení dluhu. S oporou v § 658 odst. 1 obč. zák. pak soud žalobě vyhověl i ohledně nárokovaného příslušenství v podobě nesplacené části smluvního úroku za poskytnutí předmětné půjčky, když i závazek k jeho zaplacení platně vznikl a nebylo tvrzeno a ani prokázáno nic, v důsledku čeho by tento závazek zanikl i co do částky [částka], kterou na něm žalobkyně po žalovaném požadovala. 10. Zbývá dodat, že žalobkyně je ve věci stran předmětné pohledávky a jejího příslušenství přiznaných jím tímto rozhodnutím aktivně věcně legitimována, a to s ohledem na znění § 1879 a § 1880 z.č. 89/2012 Sb. a s oporou ve zjištěních přijatých ze smluv o postoupení pohledávek ze dnů [datum] a [datum]. 11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v tomto řízení plně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem a spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], odměně za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby v sazbě [částka], dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka), t.j. celkově [částka]. Na náhradě hotových výdajů advokáta žalobkyně náleží dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. režijní paušál á [částka] za tři úkony právní služby tj. celkem [částka]. Dále soud přiznal žalobkyni dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradu za 21 % DPH z přiznané odměny za zastupování advokátem a z náhrad hotových výdajů advokáta (v celkové částce [částka] jako 21 % z částky [částka]), neboť žalobkyní zvolený advokát je plátcem DPH. Celkem proto soud přiznal žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). 12. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.