16 C 217/2021-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen právní předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne [datum] a dne [datum] celkem 2 smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o.z. a zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jejichž dohodnuté podmínky žalovaný nesplnil, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Pokud jde o první smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], označenou jako SOU (souběžná s jinou smlouvou), vedenou pod [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku [částka], jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši [částka], celkem částku [částka], formou 58 týdenních splátek po [částka] ( ([částka] měsíčně) v dohodnutých týdenních lhůtách splatnosti. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky neplatil řádně a včas a na dluh uhradil pouze částku [částka]. Žalovaný tak dluží žalobci částku [částka], z toho na jistině této zápůjčky částku [částka] s příslušenstvím a na dlužném poplatku zbytek. Pokud jde o druhou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], označenou jako refinancování (předchozího dluhu), vedenou pod [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku [částka], jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši [částka], celkem částku [částka], formou 58 týdenních splátek po [částka] ([částka] měsíčně) v dohodnutých týdenních lhůtách splatnosti. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky neplatil řádně a včas a na dluh uhradil pouze částku [částka]. Žalovaný tak dluží žalobci částku [částka], z toho na jistině této zápůjčky částku [částka] s příslušenstvím a na dlužném poplatku zbytek. K oběma smlouvám žalobce dále obecně popsal, jak jeho právní předchůdce s mimořádnou odbornou péčí zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly obě sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž byla žalovaný informován. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. 3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Na základě první písemné smlouvy o spotřebitelské zápůjčce ze dne [datum] označené jako souběžná (s jinou smlouvou) ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným pod [číslo] podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka] (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku [částka] a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]), jíž se žalovaný zavázal splácet v celkové dohodnuté výši [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka] (t.j. celkem [částka] měsíčně) vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové týdenní období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Z obsahu žaloby soud zjistil, že ještě před jejím podáním uhradil žalovaný celkem částku [částka]. Žalobce požaduje doplatit částku [částka], z toho [částka] na jistinu a zbytek na dlužné poplatky. Tyto skutečnosti nebyly žalovaným zpochybňovány. K prokázání tvrzení o šetření a ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil pouze kartu zákazníka ze dne [datum], podle níž žalovaný hradil žalobci předchozí nekonkretizované dluhy ve splátkách po [částka] měsíčně, měl jako vedoucí stavby pobírat mzdu ve výši [částka] měsíčně, hradit měsíčně nájem a inkaso ve výši [částka], výdaje na domácnost [částka] a na telefon [částka]. Příjmy ani výdaje nebyly konkretizovány ani doloženy žádnými podklady, z nichž měl předchůdce žalobce správnost uvedených údajů ověřovat, např. za které konkrétní období měl mít žalovaný příjem, kdy a na jak dlouho byla uzavřena pracovní smlouva, ze kterých mzdových listů uvedená skutečnost vyplývá, komu žalovaný hradil inkaso či nájem bytu, kolik nesplacených úvěrů či zápůjček žalovaný a v jaké výši měl vůči žalobci apod. Nekonkrétní, neúplné a nepodložené údaje v zákaznické kartě nejsou ověřitelné a jsou tudíž nevěrohodné a při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z nich nelze vycházet. 5. Na základě druhé písemné smlouvy o spotřebitelské zápůjčce ze dne [datum] označené jako refinancování (předchozích dluhů), ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným pod [číslo] podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka] (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku [částka] a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]), jíž se žalovaný zavázal splácet v celkové dohodnuté výši [částka] v týdenních splátkách po [částka] (t.j. celkem [částka] měsíčně) vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové týdenní období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Z obsahu žaloby soud zjistil, že ještě před jejím podáním uhradil žalovaný celkem částku [částka]. Žalobce požaduje doplatit částku [částka], z toho na jistinu [částka] a zbytek na dlužné poplatky. Tyto skutečnosti nebyly žalovaným zpochybňovány. K prokázání tvrzení o šetření a ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil pouze kartu zákazníka ze dne [datum], podle níž žalovaný hradil žalobci předchozí nekonkretizované dluhy ve splátkách po [částka] měsíčně, měl jako vedoucí stavby pobírat mzdu ve výši [částka] měsíčně, hradit měsíčně nájem a inkaso ve výši [částka], výdaje na domácnost [částka] a na telefon [částka]. Příjmy ani výdaje nebyly konkretizovány ani doloženy žádnými podklady, z nichž měl předchůdce žalobce správnost uvedených údajů ověřovat, např. za které konkrétní období měl mít žalovaný příjem, kdy a na jak dlouho byla uzavřena pracovní smlouva, ze kterých mzdových listů uvedená skutečnost vyplývá, komu žalovaný hradil inkaso či nájem bytu, kolik nesplacených úvěrů či zápůjček a v jaké výši měl žalovaný vůči žalobci apod. Nekonkrétní, neúplné a nepodložené údaje v zákaznické kartě nejsou ověřitelné a jsou tudíž nevěrohodné a při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z nich nelze vycházet. 6. Podle smlouvy ze dne [datum] včetně příloh byly sporné pohledávky postoupeny z předchůdce žalobce na žalobce. Nebylo prokázáno, že by žalovaný přes předžalobní výzvu ze dne [datum] sporné dlužné částky žalobci uhradil. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům. 8. Obě smlouvy ze dne [datum] a [datum] byly uzavřeny podle § 2390 o.z. o zápůjčce, mají charakter smluv o spotřebitelském úvěru a požívají ochrany podle § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, z jehož ustanovení § 9 odst. 1) mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování zápůjček žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018. 10. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele v době od [datum] dosud podle zákona č. 145/2010 Sb. (účinného ode dne [datum] do [datum]) i podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1.12.2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 9 odst. 1) zák. č. 145/2010 Sb. a následně i v § 84 a § 86 odst. 1 a § 87 zák. č. 297/2016 Sb. v zásadě shodnou úpravou podrobně vyloženou již ustálenou judikaturou soudů uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zf